Domácnost zahradníka: téma na pomezí bádání o dvorech a domácnostech širších společenských vrstev

Přednáška Domácnost zahradníka: téma na pomezí bádání o dvorech a domácnostech širších společenských vrstev, kterou předenese Ing. Mgr. Michal Vokurka, Ph.D. se bude konat 24. září 2025 od 13:00 v Knihovně Historického ústavu AV ČR (Prosecká 809/76, 190 00 Praha 9) a prostřednictvím Zoom.

Pozvánka

Household and Environmental Studies network byla založena jako pod záštitou výzkumného centra Dvory a rezidence. Vzhledem k tomu, že dvory lze považovat za specifický typ domácností s komplexně rozvinutými sítěmi sociálních vztahů, bylo nasnadě rozšířit okruh zájmů mimo společenské elity, zároveň ale dát prostor i jiným než lidským aktérům. Díky této perspektivě je možné sledovat procesy odehrávající se primárně v domácnostech a jejich bezprostředním okolí, zároveň ale související i se vzdálenějšími místy. Domácnost, ať už definovaná prostorově nebo svými členy (obyvateli), je především průsečíkem vztahů, jejichž kvalitu, povahu a další aspekty chceme zkoumat.

Typem domácností, které byly silně spojené s rezidencemi a dvory, zároveň se však částečně vymykaly elitnímu prostředí, jsou ty, které náležely (dvorským) zahradníkům. Zatímco architekti či sochaři patřili k okruhu dvorských umělců a panovníci i příslušníci šlechty se věnovali botanice jakožto ušlechtilé zálibě, vlastní práce v zahradě či sklenících měly jiný status, neboť šlo o fyzickou práci spojenou s půdou. Toto nazírání se ovšem v průběhu času měnilo a vyústilo v etablování zahradního umění v 18. století. I přes nižší postavení ve formální hierarchii dvorské společnosti měli zahradníci značný společenský kapitál, který pramenil z jejich povolání. To jim dávalo jednak částečnou moc nad regulací vstupu do zahrad, zároveň ale měli přístup k půdě a všemu, co v zahradě pěstovali. Prostor pro jejich jednání tak byl do jisté míry definován jejich oficiálními úkoly, nad to ale bylo možné využívat možností tzv. šedé ekonomiky.

Zejména v 18. století je možné sledovat vývojové trendy zahradnických domácností, a to v závislosti na rozvoji či naopak úpadku rezidencí. Zatímco přítomnost dvora přinášela nároky na formální údržbu zahrad a jejich dobrý vzhled, jeho absence naopak často vedla k propachtování někdejší okrasné (formální) zahrady a posílení její ekonomické funkce. Vlastní domky zahradníků si v obou případech uchovávaly svou funkci, k nimž patřil i dohled nad děním v zahradě.

Přednáška se zaměří na domky zahradníků jakožto svébytný typ domácnosti a sociální postavení zahradníků. Mezi kladené otázky bude patřit vztah mezi domácností zahradníka a dvorem, role soukromí nebo materiální výbava a předměty, o nichž jsme zpraveni z kupních smluv i inventářů rezidencí.

Michal Vokurka působí na Oddělení dějin raného novověku Historického ústavu AV ČR, zabývá se dějinami šlechty v 17. a 18. století, historickou krajinou a krajinotvorbou, historickou geografií, výzkumem zahrad a zahradní architektury. V rámci Výzkumného centra DaR je jedním ze zakládajících členů výzkumné platformy Household and Environmental Studies / HES.

Organizace DaR:

doc. PhDr. Dana Dvořáčková-Malá, Ph.D.
Mgr. Bc. Zuzana Vařáková

Link pro Zoom: Mgr. Bc. Zuzana Vařáková (varakova@hiu.cas.cz)

Vyobrazení: Claude Nicolas Ledoux, Dům hlídače farmy/zahradníka (1804)