Mapová sbírka a další digitální mapové sbírky

Další digitální výstupy a projekty:


Mapová sbírka Historického ústavu AV ČR, v. v. i., je součástí Knihovny Historického ústavu AV ČR. Byla založena při bývalém Státním historickém ústavu v Praze (předchůdce Historického ústavu) a její fond byl budován od počátku 30. let 20. století (dary, nákupem, výměnou mezi institucemi, z pozůstalostí, po druhé světové válce rovněž konfiskáty). V současnosti sbírka není doplňována. V letech 1985-1991 byly ve sbírce provedeny základní třídící, pořádací a zpřístupňovací práce, v nichž se pokračovalo a pokračuje po trojím stěhování sbírky do nynějšího sídla Historického ústavu AV ČR, v. v. i. V roce 2016 byly prostory Mapové sbírky zásadně rekonstruovány.

Mapová sbírka Historického ústavu AV ČR obsahuje kartografické dokumenty vzniklé v období od konce 16. do počátku 21. století. V současnosti její fond tvoří cca 6 250 inventárních jednotek map a plánů (včetně reprodukcí) a cca 1200 inventárních jednotek atlasů. Těžiště sbírky představují kartografické dokumenty z 18.–20. století, zejména české a středoevropské provenience. Jsou zde zastoupeny mapy obecně-zeměpisné a politické, podrobná topografická mapová díla, plány měst, ale rovněž dokumenty tematické kartografie (dopravní, národnostní, demografické, historické, hospodářské, geologické atd.).

Kartografické dokumenty tvoří nedílnou součást národního kulturního dědictví. Odrážejí soudobé zeměpisné a vědeckotechnické znalosti i výtvarné dovednosti a v jejich zdobných prvcích je skryt umělecký styl doby i kultura všedního dne. Zachycují stav a proměny krajiny a podobně jako písemné, obrazové či hmotné prameny přispívají k lepšímu pochopení vývoje společnosti v dobovém geografickém prostředí. Mapová sbírka Historického ústavu AV ČR je využívána odbornou i laickou veřejností pro studium historické krajiny i kulturních, sociálních a ekonomických fenoménů. Poskytuje materiály pro přípravu ediční řady Historických atlasů měst a dalších historickogeografických počinů, např. tištěného Akademického atlasu českých dějin (2014) nebo projektu Český historický atlas (2016–2020). Kartografické dokumenty se rovněž hojně uplatňují při osvětové a popularizační činnosti.

S dějinami Mapové sbírky je rovněž provázána dosud největší uskutečněná soupisová akce kartografického bohatství českých zemí. Od roku 1939 vedl bývalý Státní historický ústav evidenci kartografických pramenů, týkajících se Českých zemí a uložených ve významných českých, moravských, slezských a rakouských (vídeňských) sbírkách. Z těchto podkladů připravil František Roubík dvousvazkovou publikaci Soupis map českých zemí 1 a 2 (Praha 1951/52, 1955). Kartotéka s cca 22 000 původními evidenčními lístky se zachovala dodnes a je uložena v Mapové sbírce Historického ústavu AV ČR. Její další využití je bohužel možné jen s obtížemi, zejména kvůli snížené čitelnosti některých lístků, ale také proto, že mnohé obsažené údaje už byly antikvovány (zejména údaje o uložení katalogizovaných dokumentů). Zastaralé jsou tudíž i údaje v Roubíkově Soupisu. Přesto však zůstává jediným a dodnes hojně používaným pokusem o tištěný centrální soupis jednotlivých map českých zemí z období do první třetiny 20. století.

Přístupnost sbírky veřejnosti

Kartografické dokumenty z  Mapové sbírky je možné vyhledávat v online elektronickém katalogu, katalogizace sbírky stále pokračuje. V současnosti je významná část fondu digitalizována a online zpřístupněna veřejnosti. Zpřístupnění touto cestou umožňuje nejen široké využití kartografických děl, ale také jejich ochranu jako archivních a sbírkových materiálů. Dokumenty ze sbírky jsou k dispozici rovněž ve studovně Knihovny Historického ústavu po předchozím objednání.

Katalogizační záznamy map a plánů jsou součástí elektronického katalogu Knihovny Historického ústavu AV ČR, v. v. i.: http://aleph.lib.cas.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=HIUP (doporučujeme zapsat do pole formát heslo „MAPY“). 

Elektronický katalog atlasové části sbírky je dostupný zde: http://147.231.23.149/atlasy/

V rámci spolupráce Historického ústavu AV ČR s Výzkumným ústavem geodetickým, kartografickým a topografickým, v. v. i. vznikla Virtuální mapová sbírka, která zpřístupňuje digitalizované kartografické dokumenty z Mapové sbírky Historického ústavu AV ČR a dalších paměťových institucí v České republice. Je dostupná zde: http://chartae-antiquae.cz (při pokročilém vyhledávání je možno zvolit sbírku „Historický ústav Akademie věd České republiky“)

Literatura o Mapové sbírce

František ROUBÍK, Státní historický ústav a jeho sbírky, ČSPS 58, 1950, s. 35–48.
Eva SEMOTANOVÁ, Výběrový katalog atlasů. Mapová sbírka Ústavu československých a světových dějin ČSAV, Praha 1989.
Eva SEMOTANOVÁ, Mapová sbírka Ústavu světových a československých dějin ČSAV, in: Rozpravy NTM "Z dějin geodézie a kartografie" 07, Praha 1994, s. 93–94. 
Eva SEMOTANOVÁ, Katalog Mapové sbírky Historického ústavu AV ČR, I. – plány měst, HG 29, 1997, s. 275–312.
Eva SEMOTANOVÁ – ROBERT ŠIMŮNEK, Lexikon mapových archivů a sbírek, Praha 2000.
Eva SEMOTANOVÁ – ROBERT ŠIMŮNEK, Katalog Mapové sbírky Historického ústavu Akademie věd České republiky do roku 1850, Praha 2002.

Kontakt

Mgr. Jitka Močičková
mocickova@hiu.cas.cz


Obr. 1. Oblast Jizerských hor a Krkonoš a ukázka mapové výzdoby na Müllerově mapě Čech (1720). © Mapová sbírka Historického ústavu AV ČR.


Obr. 2. Mapa Islandu z norimberské dílny Hommanových dědiců (1761). © Mapová sbírka Historického ústavu AV ČR.


Obr. 3. Jazykově česká mapa Českého království Aloise Martina Davida (1819) s rozdělením na kraje. © Mapová sbírka Historického ústavu AV ČR.


Obr. 4. Mapa Freytagova nakladatelství prezentující výsledky voleb do Říšské rady v roce 1891. © Mapová sbírka Historického ústavu AV ČR.


Obr. 5. Plán města Opočna cca z roku 1900. © Mapová sbírka Historického ústavu AV ČR.


Obr. 6. Přehledná mapa Československé republiky (1920). © Mapová sbírka Historického ústavu AV ČR.

Co jsou cookies?

Textové soubory, které internetové stránky ukládají na váš počítač nebo mobilní zařízení v okamžiku, kdy tyto stránky začnete využívat. Stránky si tak na určitou dobu zapamatují úkony, které jste na nich provedli, a preferencí (např. přihlašovací údaje, jazyka, velikost písma a jiné zobrazovací preferencí), takže tyto údaje pak nemusíte zadávat znovu a přeskakovat z jedné stránky na druhou.

Dalším používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s ukládáním souborů cookies. Více informací Méně informací