Historický ústav akademie věd České republiky, v. v. i.

ZÁKLADNÍ VÝZKUM HISTORICKÉHO ÚSTAVU AV ČR



Mezi prioritní směry výzkumného programu Historického ústavu AV ČR, v. v. i. (dále jen HÚ) patří ediční projekty (podrobněji viz dále) jako výraz kontinuity výzkumu od založení Československého státního historického ústavu vydavatelského (1921), dále projekty celospolečenského významu ve smyslu podpory historického vědomí a edukační činnosti (nejen na vysokých školách, ale i nižších stupních škol: učebnice, přednášky, zapojení do projektu Otevřená věda, Veletrhu vědy apod.) a samotný výzkum v podobě syntetických a analytických prací z českých, československých a obecných dějin, jež přispívají k posunu poznání v rámci historických věd i příbuzných disciplín. Podstatná je pak rovněž role v udržování i rozvíjení infrastruktury oboru, stejně jako ochrana, digitalizace a databázové i jiné zpřístupňování cenných knihovních fondů a sbírkových dokumentů pro další vědecké využití i pro širokou veřejnost.

Významným přínosem HÚ v mezinárodním vědeckém prostoru z hlediska vědeckého je pak jak rozvoj tradičních oblastí výzkumu, u nichž je potřebná kontinuita (viz níže), tak také identifikace inovativních a perspektivních směrů středoevropského bádání, nové pohledy na řadu dosud málo probádaných témat v podobě individuálních i kolektivních monografií a dalších typů výstupů, rozvoj metodologie historických věd i poznání jejich vlastních dějin (dějiny historiografie), vše uvedené v široké kooperaci s univerzitními i mimouniverzitními výzkumnými institucemi v České republice i v zahraničí.

Výzkumné programy HÚ jsou rozvíjeny v širokém spektru humanitních věd se zdůrazněním mezioborových přístupů. Jsou strukturovány jednak podél chronologické osy (dějiny středověku, raného novověku, 19. století a 20. století), jednak z hlediska přesahových tematických okruhů, které procházejí napříč chronologickými rámci: encyklopedické, lexikografické a historickogeografické či historickokartografické práce, syntetizující témata, trendy současné historiografie – teorie a metodologie, dějiny historiografie, církevní a náboženské dějiny; dějiny některých vybraných kulturních fenoménů (dětství, festivity a rituály, komunikace, různé symboly charakteristické pro určitou dobu apod.).

Od roku 2012 byly vedením ústavu za spolupráce vedoucích jednotlivých týmů postupně promýšleny, diskutovány a precizovány základní výzkumné programy tvořící hlavní osu bádání v HÚ a tvůrčím způsobem navazující na starší, tzv. výzkumné záměry Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které do té doby tvořily hlavní bázi financování činnosti ústavu. Postupně tak v souladu mezi tradicí i aplikací nových badatelských trendů v oblasti historických věd i dalších příbuzných disciplín, programem Strategie AV21, stejně jako i některými aktuálními evropskými i národními výzvami účelového financování, vykrystalizovaly především níže uvedené okruhy, které jsou dále rozvíjeny v celé série grantových projektů domácích i zahraničních poskytovatelů.

Zmíněné základní výzkumné programy reflektují současné teoreticko-metodologické postupy a mezinárodní historiografické diskursy s důrazem na roli historické vědy při uchování národní paměti a formování národní identity a kultury. Zároveň otevírají nové problémy a otázky českých a československých dějin v mezinárodních souvislostech, a to pro období od 9. století do druhé poloviny 20. století (především pak do roku 1948). Jsou zároveň vhodnou platformou pro diseminaci dosažených poznatků nejen v rámci odborné veřejnosti, ale také směrem ke studentům základních, středních či vysokých škol, stejně jako k non academic area, včetně státní správy.

Uvedenými základními výzkumnými programy řešenými v HÚ jsou především:

A. Český dějinný prostor v evropském kontextu, dlouhodobý, kontinuální výzkum
B. Vybrané problémy českých a středoevropských dějinných procesů, dílčí, analyticky či synteticky zaměřený výzkum
C. Prameny hmotné a duchovní kultury, jejich zpřístupňování, ochrana a výzkum

Mezi programy kontinuální povahy (A) patří encyklopedické a lexikografické práce a databáze, které jsou v HÚ realizovány jako přínos pracoviště k širším společenským potřebám, avšak splňují standardy základního výzkumu. Vedle tištěných výstupů (Akademické encyklopedie českých dějin, Biografický slovník českých zemí) jde zejména o databázový projekt historické retrospektivní bibliografie – Bibliografie dějin českých zemí – https://biblio.hiu.cas.cz/ (součástí je i elektronický modul Akademické encyklopedie českých dějin, který je s touto databází postupně propojován) a dále o biografickou databázi osobností českých zemí – http://biography.hiu.cas.cz, stejně jako některé další databázové projekty (databáze řeholníků – http://reholnici.hiu.cas.cz).

Vybrané problémy českých a středoevropských dějinných procesů, dílčí, analyticky či synteticky zaměřený výzkum (B). Jedná se zejména o následující témata: krajina jako prostor středoevropských dějinných procesů; církevní a náboženské dějiny ve světle soudobých výkladových diskursů; vliv dvorských elit na hodnoty a kulturu středověké i raně novověké civilizace; komunikace a vzdělávání v předmoderní době; proměny raně novověké společnosti: etatizace, sekularizace, byrokratizace, racionalizace; sociokulturní aspekty vývoje české společnosti v kontextu modernizačních procesů 19. a 20. století v evropské komparaci; postavení československého státu v Evropě v podmínkách vzniku, zhroucení a restaurace nového mezinárodního systému (1918–1945); Československo na pozadí politických, společenských a kulturních proměn po roce 1945 s vazbami na období 1918–1945; dějiny jihoevropských a východoevropských zemí a jejich vztahy k habsburské monarchii a k Československu a trendy současné historiografie, teorie a metodologie, moderní a soudobé dějiny Československa a České republiky.

Tradiční a významnou součástí výzkumného programu HÚ jsou ediční práce (C). Zpřístupňování cenných knihovních fondů a sbírek HÚ jako mimořádných dokladů národní i světové paměti a kultury (C) zároveň poskytuje výraznou podporu základnímu i aplikovanému výzkumu českých a zahraničních badatelů. Významný podíl na řešení výzkumných programů tvoří zajišťování profesní infrastruktury oboru, realizované prostřednictvím vydávání oborových periodik: Český časopis historický, Slovanský přehled (+ Slovanské historické studie), Mediaevalia Historica Bohemica, Folia Historica Bohemica, Moderní dějiny, Historická geografie, Bollettino dell’Istituto Storico Ceco di Roma.

Výčtem lze zjednodušeně naznačit uvedené okruhy následovně:

A. Český dějinný prostor v evropském kontextu, dlouhodobý, kontinuální výzkum
1. Akademická encyklopedie českých dějin; garant: prof. PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc.
2. Biografická studia; garant: PhDr. Marie Makariusová
2.1 Biografický slovník českých zemí
2.2 Vybrané analytické a syntetizující biografické studie
3. Bibliografie dějin Českých zemí (analogové a digitální výstupy, specializovaná bibliografická databáze); garant: PhDr. Václava Horčáková

B. Vybrané problémy českých a středoevropských dějinných procesů, dílčí, analyticky či synteticky zaměřený výzkum
1. Dějiny středověku; garant: PhDr. Eva Doležalová, Ph.D.
1.1 Církevní a náboženské dějiny
1.2 Český stát v době knížecí v mezinárodních souvislostech
1.3 Dvory a rezidence
1.4 Soužití Židů a křesťanů

2. Dějiny raného novověku; garant: Prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D.
2.1 Církevní a náboženské dějiny
2.2 Vzdělávání, intelektuální sítě a komunikace v 16.–18. století
2.3 Habsburská monarchie a Evropa v raném novověku. Vztahy, struktury, identity
2.4 Srovnávací dějiny měst v socioekonomické, kulturní a vojensko-politické perspektivě

3. Dějiny 19. století; garant: prof. PhDr. Milan Hlavačka, CSc.
3.1 Kolektivní identity, modernizace a homogenizace společnosti
3.2 Sociální vztahy a sociální otázka
3.3 Family business history
3.4 Kulturní dědictví, náboženství a místa paměti
3.5 Slovanský kontext českých dějin: obrazy a stereotypy

4. Dějiny 20. století; garant: doc. PhDr. Jan Němeček, DrSc.
4.1 Československo, součást evropské a světové politiky
4.2 Československá společnost mezi demokracií a totalitou
4.3 Stát, represe a migrace obyvatelstva
4.4 Edice pramenů

5. Vybraná průřezová témata:
5.1 Dějepisectví, teorie a metodologie historických věd
5.2 Církevní a náboženské dějiny
5.3 Místa paměti
5.4 Příčiny, formy a funkce násilí ve společnosti
5.5 Stát, jeho formování, vývoj a funkce
5.6 Symboly, slavnosti a rituály
5.7 Dějiny Židů ve střední Evropě
5.8 Historická krajina a sídelní struktury
5.9 Dějiny českých zemí ve světle pramenů vatikánských a římských archivů a knihoven

C. Prameny hmotné a duchovní kultury, jejich zpřístupňování, ochrana a výzkum
C.1 Edice jako nástroj zpřístupňování historických pramenů, metodika ediční práce
1.1 Edice středověkých pramenů
1.1 Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae (období vlády Karla IV.)
1.2 Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV.
1.3 Prameny k dějinám Židů

2. Edice raně novověkých pramenů
2.1 Epistulae et acta nunciorum apostolicorum apud imperatorem (A. Caetani, 1607–1611, C. Caraffa, 1621–1628)
2.2 Acta Unitatis Fratrum (konec 15. stol. – 16. stol.)
2.3 Documenta res gestas Bohemicas saeculorum XVI.–XVIII. illustrantia
2.4 Theatrum neolatinum
2.5 Ostatní edice (prameny k církevním a vzdělanostním dějinám)

3. Edice novověkých pramenů (19. a 20. století)
3.1 Programy politických stran
3.2 Dokumenty československé zahraniční politiky
3.3 Ostatní edice

C.2 Cenné knihovní fondy HÚ
Více než 265 tisíc svazků; revize a zpracování sbírky starých tisků, digitalizace, retrospektivní konverze lístkového katalogu specifického knižního fondu; garant: PhDr. Jaroslava Škudrnová

C.3 Další sbírky:
1. Fond Augusta Sedláčka; mimořádně rozsáhlá sbírka významného českého historika ke středověkým i raně novověkým dějinám; zpracování digitalizace; http://www.augustsedlacek.cz; kurátorka: PhDr. Eva Doležalová, Ph.D.
2. Sbírka map, plánů, atlasů; katalogizace, digitalizace; http://www.hiu.cas.cz/cs/mapova-sbirka/dejiny-a-soucasnost.ep; kurátorka: Mgr. Jitka Močičková
3. Fotosbírka; kurátorka: PhDr. Lenka Blechová, Ph.D.