Historický ústav akademie věd České republiky, v. v. i.

Grantová agentura ČR

STANDARDNÍ GRANTOVÉ PROJEKTY

Basilejská univerzita a české země (1460–1630)

Příjemce: Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel: prof. PhDr. Martin Holý Ph.D.

Identifikační kód projektu: GA21-00227S
Doba trvání: 2021–2023

Projekt usiluje o systematický, dosud nerealizovaný výzkum vztahů mezi basilejskou univerzitou a českými zeměmi (1460–1630). Jeho hlavním cílem je vydání cizojazyčné syntézy, jež v souladu s aktuálními metodologickými proudy a v komparaci s podobnými zahraničními projekty zaplní zjevnou mezeru v dosavadním bádání a zároveň nabídne východisko pro další výzkumy. Díky pramenným rešerším a analýze shromážděných bio-bibliografických údajů postihne řadu aspektů samotných studií obyvatel Čech a Moravy v Basileji (jejich sociální, geografickou, národnostní či konfesijní skladbu, vzdělanostní curricula, hmotné zázemí, sociální kontakty, další kariéry apod.), ale také souvisejících, výrazně tematicky i interdisciplinárně přesahových otázek (role studií ve Švýcarsku v utváření intelektuálních sítí či budování knihoven, v mecenátu, transferu idejí v oblasti literární činnosti apod.). Téma bude v komparativním rámci představeno také na mezinárodním grantovém workshopu i dalších konferencích.


Židé v Černé Hoře: od neviditelnosti k obci

Nositel: Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel: František Šístek, M.A., Ph.D.

Identifikační kód projektu: 20-02699S
Doba trvání: 2020-2022

Projekt se zaměřuje na dosud prakticky neprozkoumanou problematiku moderních dějin a současnosti židovské komunity v Černé Hoře. Bude založen na kombinaci historického (archivního) a terénního výzkumu (polostrukturované rozhovory, zúčastněné pozorování). Projekt hodlá rekonstruovat dosud "neviditelné" dějiny židovského obyvatelstva v Černé Hoře ve 20. století (zejména 2. světová válka a socialistické období), zformování oficiální, státem uznané židovské obce po vyhlášení nezávislosti země v roce 2006 a současné narativy o minulosti a kolektivní identitě. Archivní a terénní výzkum proběhne především v Černé Hoře. Hlavní výsledek bude představovat kolektivní monografie v angličtině.


Družstevnictví a politika za první Československé republiky

Nositel: Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel: Mgr. Jan Slavíček, Ph.D.

Identifikační kód projektu: 20-15238S
Doba trvání: 2020-2022

Mezioborově založený projekt se soustředí na problematiku družstev a družstevního hnutí v gravitaci politických stran. Ve druhé polovině 19. století založená instrumentalizace družstev jako součásti doktrín masových politických stran, zaměřená na zájmové připoutání jejich klientely, graduje v období meziválečném. Družstevní hnutí se stalo vážným systémovým činitelem politického rozvrstvení. Způsoby instrumentalizace, její charakter a dopady, a to jak na družstevní hnutí samotné, tak i na politické strany, jsou předmětem proponovaného výzkumu, jenž zahrnuje téma v domácí odborné literatuře dosud nereflektované.


Konfesní pluralita a knižní kultura v prostřední jednoty bratrské na počátku 17. století

Nositel: Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel: PhDr. Markéta Růčková, Ph.D.

Identifikační kód projektu: 20-10953S
Doba trvání: 2020-2022

Interdisciplinární projekt je zaměřen na výzkum vztahu jednoty bratrské a knižní kultury v prvních dvou desetiletích 17. století. Předmětem řešení budou různé aspekty produkce a recepce náboženské literatury v jednotě bratrské. Analyzovány budou vydavatelské strategie bratrských biskupů či důvody, které rozhodovaly o volbě místa tisku jednotlivých děl: v bratrské tiskárně v Kralicích, v dílnách českých komerčních tiskařů nebo v tiskárnách spojených s evropskými protestantskými centry. Pozornost bude též věnována distribuci bratrských tisků a intelektuálním kontaktům jednoty v evropském měřítku jako faktoru, který ovlivňoval její recepci zahraniční literatury. Dochované inventáře knihoven bratrských duchovních budou komparovány s jinými dobovými knihovnami. Výsledky projektu budou shrnuty v závěrečné odborné monografii, jejíž významnou část bude tvořit edice pramenů z archivu bratrského biskupa Matouše Konečného.


Středoevropské pohoří Krkonoše 1890–1950: modernita, turistika, nacionalismus

Nositel: Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel: doc. PhDr. Stanislav Holubec, Ph.D.

Identifikační kód projektu: 20-19459S
Doba trvání: 2020-2022

Projekt usiluje zkoumat vztahy mezi moderní horskou turistikou, ochranou přírody a nacionalistickou politikou v Krkonoších v období 1890-1950. Za použití tisku, literatury a dalších dokumentů vytvořených spolky turistů nebo ochránců přírody bude usilovat zejména: Analyzovat a srovnávat procesy modernity v horách a jejich interpretaci z nacionalistické perspektivy, analyzovat vztahy mezi etnickými skupinami žijícími nebo navštěvujícími zkoumanou oblast, srovnávat historické narativy o pohoří vytvořené různými etniky, zkoumat pokusy změnit hory v „národní panství“ po roce 1918 a 1938, transformaci pohoří po roce 1945, zejména jeho „počeštění“ a modifikace historických narativů o Krkonoších jako místu paměti Čechů a odsunutých Němců.


Postila Petra Chelčického

Nositel: Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel: PhDr. Jaroslav Boubín, CSc.

Identifikační kód projektu: 20-09518S
Doba trvání: 2020-2022

Navrhovaný projekt zamýšlí předložit kritickou edici a analýzu Postily Petra Chelčického. Tento zřejmě nejoriginálnější a zároveň jeden z nejpronikavějších myslitelů českého středověku vytvořil pozoruhodné dílo, jež náleží k trvalým hodnotám českého myšlení a české kultury. Svým významem však toto dílo překračuje hranice českých zemí a například kvůli svým pronikavým a ve své době neobvyklým postřehům o fungování středověké společnosti dodnes budí zájem i zahraničních odborníků. Postila přitom podává nejúplnější souhrn myšlenek Petra Chelčického a dotýká se tak širokého spektra otázek, jaké v žádném jiném Petrově díle nenalezneme. Zároveň Postila zůstává dosud nedoceněným historickým pramenem k poznání nejrůznějších stránek života v husitských Čechách.


Česká univerzitní polonistika do roku 1939 (od polonofilství k systematickému bádání o dějinách polského jazyka a literatury)

Nositel: Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel: Mgr. Roman Baron, Ph.D.
Spolunositel: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta
Spoluřešitel: Mgr. Roman Madecki, Ph.D.
Spolunositel: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
Spoluřešitel: Mgr. Renata Rusin Dybalska, Ph.D.

Identifikační kód projektu: 19-09017S
Doba trvání: 2019-2021

Projekt je zaměřen na výzkum dějin české polonistiky v její univerzitní podobě až do roku 1939. Sleduje vývoj oboru od zrodu českých zájmů o polský jazyk a literaturu v době národního obrození (Dobrovský, Hanka, Šafařík, Čelakovský aj.) až do uzavření českých vysokých škol v období protektorátu Čechy a Morava. Řešitelský kolektiv se bude věnovat raným českým polonistickým zájmům, jejich motivaci a okolnostem jejich vzniku (polonofilství; slovanská vzájemnost; konstituování slavistiky) a také dosud neprovedenému kritickému hodnocení prvních odborných prací. V období od r. 1923, po založení katedry polského jazyka a literatury na Univerzitě Karlově v Praze a lektorátu polštiny na Masarykově univerzitě v Brně, se projekt zaměří na vývoj české univerzitní polonistiky, zejména v oblasti jazykovědy a literární vědy, a to v širším kontextu česko-polských vztahů. Výsledkem projektu bude originální syntéza historie oboru ve formě závěrečné monografie, studií v odborných periodikách a prezentací realizovaných bádání na historických a filologických kongresech a konferencích v ČR i zahraničí.


„Komunikace rebelie“. České stavovské povstání a jeho následky v politice městských rad v zemích Koruny české (1617–1623)

Nositel: Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel: PhDr. Petr Hrachovec, Ph.D.

Identifikační kód projektu: 18-01320S
Doba trvání: 2018–2021

Momenty velkých politických krizí (jako českého stavovského povstání z let 1618–1620) vyvolaly u tehdejších politických aktérů zvýšenou potřebu informací. Tento zážitek krize způsobil zintenzivnění komunikace. Města jakožto „komunikační uzly“ sehrála v tomto ohledu specifickou roli. Pro analýzu tohoto fenoménu jsme zvolili čtyři středně velká města ze zemí Koruny české během českého stavovského povstání a doby bezprostředně následující: dvě z Horní Lužice (Zhořelec a Lubáň), jedno z Čech (České Budějovice) jedno z Moravy (Brno). Na základě metody „case studies“ chceme analyzovat raně novověké komunikační procesy a intermedialitu různých úrovní orální i písemné komunikace. Jak reagovala tato města na problémy tehdejší doby (např. na rychle se střídající zeměpány)? Do jaké míry se jim povedlo tuto krizi zvládnout? Nemělo ztroskotání českého stavovského povstání něco společného i s komunikačními procesy?