Historický ústav akademie věd České republiky, v. v. i.

Grantová agentura ČR

STANDARDNÍ GRANTOVÉ PROJEKTY

Česká univerzitní polonistika do roku 1939 (od polonofilství k systematickému bádání o dějinách polského jazyka a literatury)

Nositel: Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel: Mgr. Roman Baron Ph.D.
Spolunositel: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta
Spoluřešitel: Mgr. Roman Madecki, Ph.D.
Spolunositel: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
Spoluřešitel: Mgr. Renata Rusin Dybalska, Ph.D.

Identifikační kód projektu: 19-09017S
Doba trvání: 2019-2021

Projekt je zaměřen na výzkum dějin české polonistiky v její univerzitní podobě až do roku 1939. Sleduje vývoj oboru od zrodu českých zájmů o polský jazyk a literaturu v době národního obrození (Dobrovský, Hanka, Šafařík, Čelakovský aj.) až do uzavření českých vysokých škol v období protektorátu Čechy a Morava. Řešitelský kolektiv se bude věnovat raným českým polonistickým zájmům, jejich motivaci a okolnostem jejich vzniku (polonofilství; slovanská vzájemnost; konstituování slavistiky) a také dosud neprovedenému kritickému hodnocení prvních odborných prací. V období od r. 1923, po založení katedry polského jazyka a literatury na Univerzitě Karlově v Praze a lektorátu polštiny na Masarykově univerzitě v Brně, se projekt zaměří na vývoj české univerzitní polonistiky, zejména v oblasti jazykovědy a literární vědy, a to v širším kontextu česko-polských vztahů. Výsledkem projektu bude originální syntéza historie oboru ve formě závěrečné monografie, studií v odborných periodikách a prezentací realizovaných bádání na historických a filologických kongresech a konferencích v ČR i zahraničí.


Universitas magistrorum. Profesoři pražské utrakvistické univerzity (1458-1622)

Nositel: Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel: doc. PhDr. Martin Holý, Ph.D.

Identifikační kód projektu: GA18-00408S
Doba trvání: 2018-2020

Projekt se soustředí na profesory pražské univerzity v pozdním středověku a raném novověku (1458-1622). Jeho hlavním cílem je syntéza, jež v souladu s nejnovějšími metodologickými proudy a v komparaci s podobnými zahraničními projekty zaplní zjevnou mezeru v dosavadním bádání. Na základě pramenných rešerší a analýzy shromážděných bio-bibliografických údajů postihne jak řadu dílčích aspektů (sociální, geografická či národnostní skladba profesorů, jejich vzdělanostní curricula, působení na univerzitě a jeho předpoklady, každodennost profesorů včetně jejich hmotného zázemí, jejich reprezentace, kolektivní identita, literární činnost, kontakty s učenci v Evropě či následné kariéry mimo univerzitu), tak také svým výrazným přesahem do jiných témat podstatně obohatí dosavadní výzkum. Kromě komplexního uchopení tématu, které bude v roce 2019 prezentováno na mezinárodní konferenci, přinese závěrečná syntéza i biogramy jednotlivých profesorů (předběžný odhad 250 osob).


„Komunikace rebelie“. České stavovské povstání a jeho následky v politice městských rad v zemích Koruny české (1617–1623)

Nositel: Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel: PhDr. Petr Hrachovec, Ph.D.

Identifikační kód projektu: 18-01320S
Doba trvání: 2018–2020

Momenty velkých politických krizí (jako českého stavovského povstání z let 1618–1620) vyvolaly u tehdejších politických aktérů zvýšenou potřebu informací. Tento zážitek krize způsobil zintenzivnění komunikace. Města jakožto „komunikační uzly“ sehrála v tomto ohledu specifickou roli. Pro analýzu tohoto fenoménu jsme zvolili čtyři středně velká města ze zemí Koruny české během českého stavovského povstání a doby bezprostředně následující: dvě z Horní Lužice (Zhořelec a Lubáň), jedno z Čech (České Budějovice) jedno z Moravy (Brno). Na základě metody „case studies“ chceme analyzovat raně novověké komunikační procesy a intermedialitu různých úrovní orální i písemné komunikace. Jak reagovala tato města na problémy tehdejší doby (např. na rychle se střídající zeměpány)? Do jaké míry se jim povedlo tuto krizi zvládnout? Nemělo ztroskotání českého stavovského povstání něco společného i s komunikačními procesy?


Zrozeni z osvícenských reforem. Integrace skupiny tolerančních kazatelů z Uher v procesu formování české společnosti (1781-1870)


Nositel: Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel: PhDr. Sixtus Bolom-Kotari, Ph.D.

Identifikační kód projektu: GA18-00885S
Doba trvání: 2018-2020

Projekt je zaměřen na analýzu socioprofesní skupiny uherských evangelických kazatelů „implantovaných“ do českého prostředí následkem reforem císaře Josefa II. Klade důraz na komplexní zhodnocení jejich sociálního a ekonomického postavení. Činí tak prostřednictvím komparace tří generačních vrstev s interdisciplinárním využitím širokého spektra pramenů. Tento postup je předpokladem zachycení specifik předmětné skupiny a její interakce s většinovou společností i dobovým státem, včetně procesu kulturního transferu. K hlavním úkolům výzkumu patří objasnění otázky, zda a do jaké míry se ve vztahu jednotlivých složek české společnosti k nábožensky charakterizované minoritní skupině promítala obecná sekularizační schémata „dlouhého“ 19. století, respektive české pokusy o prosazování konceptu „husitského národa“. Závěrem projektu bude kolektivní monografie doplněná o edici pramenů, jež bude přínosem jednak při mapování socioprofesních skupin české společnosti na prahu moderní doby, jednak ve výzkumu vztahu náboženství a nacionalismu.


Polští repatrianti a uprchlíci v poválečném Československu

Nositel: Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel: doc. PhDr. Jiří Friedl, Ph.D.

Identifikační kód projektu: 17-01233S
Doba trvání: 2017-2019

Cílem projektu je zpracovat problematiku polských repatriantů a uprchlíků v Československu po druhé světové válce. V případě repatriantů nebudou předmětem výzkumu pouze polští občané, které konec války zastihl na československém území, nýbrž také organizace tranzitních transportů ze západních okupačních zón přes Československo. Touto cestou se přes Československo vracely statisíce polských občanů. Zároveň však existoval pohyb i opačným směrem, kdy rovněž značné množství polských občanů utíkalo z politických, sociálních nebo národnostních důvodů přes Československo na Západ. Výzkum bude ohraničen rokem 1948, kdy jednak skončila repatriace polských občanů přes Československo (odvolání polské repatriační mise z Prahy) a jednak kvůli uzavření západní hranice v podstatě zmizely možnosti útěků do západních zemí. Zkoumané téma bude samozřejmě zasazeno do širších dějinných souvislostí a bude představovat případovou studii o roli Československa v poválečných migracích.


Panovnický majestát mezi barokem a osvícenstvím. Habsburkové jako čeští králové v 17. a 18. století

Nositel: Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel: PhDr. Jiří Hrbek, Ph. D.

Identifikační kód projektu: 17-08169S
Doba trvání: 2017-2019

Projekt se věnuje strukturálním problémům panovnické moci v Čechách v 17. a 18. století, kdy střední Evropa zažívala proměnu barokní společnosti ve společnost osvícenskou. Na tuto změnu reagovali a mnohdy ji přímo iniciovali habsburští panovníci, vystupující vůči zdejšímu obyvatelstvu v roli českých králů. Cílem projektu nejsou biogramy panovníků, ani popis událostí v době jejich vlády, ale posouzení vybraných aspektů habsburské vlády jako významných činitelů při její legitimizaci (panovnický ceremoniál a rituály, politická teorie a její vyjádření v právních dokumentech, vytváření obrazu panovníka v české společnosti a jeho recepce apod.). Pochopitelně řešitelé navrhovaného projektu nemohou pominout (středo)evropský rozměr rodu Habsburků; jejich vláda v dalších zemích stejně jako jejich osobnostní profil budou tvořit nutné pozadí pro posouzení vztahu k českým zemím.


Místa paměti v procesu formování české společnosti v 19. a na počátku 20. století

Nositel: Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel: prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc.

Identifikační kód projektu: 17-11309S
Doba trvání: 2017-2019

Projekt je zaměřen na analýzu funkce profilových „míst paměti“ v prostoru a v čase a na jejich význam v procesu formování české moderní společnosti. Projekt klade důraz na komparativní přístup a na interdisciplinární využití širokého spektra hmotných a nehmotných pramenů tak, aby zachytil hlavní i specifické proudy historického vědomí, například názorové odlišnosti mezi městem a venkovem, centrem a periferií či tenzi a diference v českých a česko-německých
výkladech společných dějin. K hlavním úkolům výzkumu patří též objasnění otázky, jakým způsobem se jednotlivé složky české společnosti vztahovaly k místům paměti a jak se jejich prostřednictvím identifikovaly a zároveň utvrzovaly v pocitu sounáležitosti (profesní sdružení, spolky, festivity). Projekt prohloubí poznatky v oblasti výzkumu vzniku českých historických stereotypů a proměn českého historického vědomí. Výsledky výzkumu budou prezentovány formou publikací a v rámci konferenčních jednání.


RBMV X. Listiny a listy východočeských archivů z doby Václava IV.

Nositel: Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel: PhDr. Lenka Blechová, Ph.D.

Identifikační kód projektu: 17-16153S
Doba trvání: 2017-2019

Předmětem grantového projektu je pramenný výzkum ve východočeských archivech a zpracování rukopisu dalšího svazku Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV. (1378 dec.–1419 aug. 16). Editoři dohledají veškeré originály, středověké opisy a pozdější konfirmace listin a listů, dochovaných v Státním oblastním archivu v Zámrsku včetně jeho okresních poboček (Státní okresní archivy), zpracují v jejich edice včetně pomocného aparátu. Výstupem projektu bude X. svazek RBMV. Nadto bude proveden pro potřebu RBMV pramenný výzkum listinného materiálu bývalého kláštera řeholních kanovníků sv. Augustina v Kladsku, ve středověku integrální součásti Českého království a východočeského regionu. Jeho výsledkem bude soupis dochovaných listin archivu jmenované kanonie a fotodokumentace pro následné ediční zpracování.


Vztahová síť papežských nunciů a španělských vyslanců v prostředí císařského dvora na přelomu 16. a 17. století

Nositel: Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel: PhDr. Mgr. Tomáš Černušák, Ph.D.
Spolunositel: Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická
Spoluřešitel: doc. Mgr. Pavel Marek, Ph.D.

Identifikační kód projektu: 17-06049S
Doba trvání: 2017-2019

Mezi nejvýznamnější mocenská střediska císařského dvora se již ve druhé polovině 16. století zařadily papežská nunciatura a španělské vyslanectví. Diplomaté, kteří stáli v čele těchto institucí, představovali významný zdroj informací o dění v Římsko-německé říši a v habsburských zemích a důležitý faktor v prosazování partikulárních zájmů Španělska a Papežského státu. Aby jejich působení v cizím prostředí bylo efektivní, museli vyslanci zformovat a účinně využívat specifické vztahové sítě. Výzkum se soustředí na otázky související se vznikem těchto sítí, významem jednotlivých klientů z hlediska věrohodnosti předávaných informací, otázky jejich motivace a odměňování. Zároveň bude analyzován způsob komunikace diplomatů s císařem a dvořany, to vše v době vlády Rudolfa II. a Matyáše. Komparace zjištěných skutečností umožní ověřit, nakolik se vztahové sítě španělských vyslanců a papežských nunciů prostupovaly, a k jakým transformacím (a zda vůbec) v nich docházelo.


Proměna a společenská aktivizace rurálního prostředí na Moravě a v Rakouském Slezsku 1861–1914

Nositel: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta
Řešitel: doc. PhDr. Pavel Kladiwa, Ph.D.
Spolunositel: Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Spoluřešitel: Mgr. Milan Řepa, Ph.D.

Identifikační kód projektu: 17-02986S
Doba trvání: 2017-2019

Projekt si klade za cíl analyzovat, jakým způsobem v rurálních oblastech Moravy a Rakouského Slezska postupovaly a do jaké míry se ve vymezeném období etablovaly modernizační procesy spjaté s principy občanské společnosti, respektive národní ideologie. Výzkum bude založen na reprezentativním vzorku vesnic a venkovských měst, zvoleném tak, aby pokryl českojazyčné, německojazyčné, polskojazyčné i jazykově smíšené okresy, respektive různá socioekonomická prostředí (úrodnější oblasti, podhorské oblasti). Výzkum bude spočívat mimo jiné v analýze složení a činnosti lokálních „elit“, spolkového a společenského života, obecních voleb, modernizačních impulzů a rovněž v diskurzivní analýze tisku. Klíčové bude sledování komunikačních a organizačních struktur, kterými se občanský (modernizační) a národní diskurz etablovaly v rurálním prostředí, jakož i toho, jak byl tento diskurz v periferním prostředí vnímán a obsahově upravován.