Historický ústav akademie věd České republiky, v. v. i.

Akademická encyklopedie českých dějin

Charakteristika

Akademická encyklopedie českých dějin (AEČD) představuje rozsáhlou sumarizační publikaci, která má ve zhruba 15 svazcích shrnout klíčový pojmový aparát a faktografii z dějin Českých zemí od jejich počátků až po současnost. Hesla zahrnují pojmy z oblasti kultury, politiky, vědy, zahraničních vztahů, státní a církevní správy, etnického a územního vývoje Českých zemí atd. Nezahrnuje pouze biografická hesla, která jsou předmětem Biografického lexikonu českých zemí, a historicko-topografická hesla, jimž jsou věnovány jiné lexikony. Snahou projektu je představit základní pojmy českých dějin pohledem moderní historiografie, uvést k nim základní odbornou literaturu, příp. edice, a popsat zkoumanou problematiku v jejích historických proměnách.

Vymezení

AEČD mapuje prostor českých dějin – tedy především oblast Čech, Moravy a české části Slezska. Nicméně rozpětí témat zasahuje i oblasti, které se kdykoliv během dějinného vývoje dostaly do orbitu českého státu a české kultury – geograficky, politicky, institucionálně, kulturně, církevně nebo etnicky. Prostor českých dějin není omezen ani etnicky – zahrnuje vedle majoritní české i německou, polskou, židovskou nebo slovenskou část dějinného prostoru Českých zemí a všímá si i významných menšin (včetně romské) a emigrací (německé, ruské, ukrajinské). V případě, že se heslo dotýká širších vazeb českého státu a jeho dějinného prostoru (habsburská monarchie, Československo), je jeho tematika směřována k českému prostředí, avšak se zřetelem k mezinárodnímu kontextu. Zároveň je zpracována problematika vztahů českého prostředí k ostatním etnikům a státům ve všech světových regionech. Stejně tak je pozornost věnována i českým menšinám v zahraničí.

Periodizace

Témata AEČD jsou volena od známých počátků historického vývoje na českém území. Důraz je kladen na témata související s českým státem. Horní časová hranice není určena – v případě možnosti jsou aktuální témata zpracovávána do nejžhavější současnosti.

Témata

1. ÚZEMÍ (teritoriální, státoprávní a strukturálně-organizační vývoj Českých zemí a českého státu; státní a předstátní útvary, jejich názvy, vnitřní skladba a proměny; země a jejich významné součásti, jež byly k českému státu dočasně nebo dlouhodobě připojeny, popřípadě sdílely s Českými zeměmi společné osudy v širším státním rámci, svébytné administrativní a kulturně historické části českého státu – země, kraje, regiony; urbanizace; krajina a její proměny).
2. OBYVATELSTVO (populační vývoj; národy, národnostní menšiny, etnika na území českého státu včetně předslovanského osídlení; české menšiny v zahraničí; jazyková problematika, dílčí a tematická hesla týkající se národnostních minorit – Němců, Židů, Poláků, Romů).
3. SPOLEČNOST (sociální struktura, společenské vrstvy a skupiny; stavy a stavovství; společenské organizace; sociální problémy, sociální hnutí, sociální politika; zdravotnictví).
4. HOSPODÁŘSTVÍ (ekonomický systém, rozvojové a plánovací procesy, ekonomické krize; hospodářská odvětví; organizační formy hospodářské činnosti; měnové a mincovní systémy, finance a daně).
5. ÚSTAVNÍ, SPRÁVNÍ A PRÁVNÍ ZŘÍZENÍ (státní a vládní formy; panovnické dynastie; sněmovnictví a parlamentarismus; ústavy, zemská zřízení, kodifikace a další projevy legislativy; soudnictví a justice; represivní aparát; administrativa, úřední instituce a jejich představitelé).
6. POLITIKA (politický systém, politická moc, její nástroje a nositelé; politická hnutí, převraty, odboje, povstání a revoluce; historicky významné aféry a atentáty; politické spolky a strany; politické programy, manifesty, memoranda a jiné dokumenty).
7. MEZINÁRODNÍ VZTAHY (zahraniční politika, diplomacie, mírové konference; mírové a mezistátní smlouvy; aliance; bilaterální vztahy k sousedním i vzdálenějším zemím a regionům; podíl na činnosti mezinárodních organizací).
8. VOJENSTVÍ A VÁLEČNICTVÍ (armáda a její složky, vojenské instituce; branné organizace; ozbrojené konflikty, bitvy, obléhání, kapitulace; domácí a zahraniční odboj).
9. KULTURA (kulturní proudy; kulturní a umělecká odvětví; základní kulturní instituce, společnosti a spolky; hromadné sdělovací prostředky; žurnalistika a nejdůležitější tiskové orgány; sport, tělesná výchova a olympijské hnutí).
10. VĚDA A VZDĚLANOST (vývoj školství, jeho organizace; vysoké školství, univerzity; vědecké spolky a instituce; akademické historické ústavy; vědní obory, jejich vývoj a představitelé).
11. HISTORIOGRAFIE (dějiny historiografie v českých zemích; bohemikální historiografie v zahraničí; historické prameny; archivnictví, muzejnictví a knihovnictví; pomocné vědy historické; tematické směry bádání; periodizace českých dějin; historické instituce, organizace, sjezdy, mezinárodní spolupráce; didaktika dějepisu, dějepisné učebnice; popularizace historie).
12. IDEOLOGIE (myšlenkové a ideologické proudy; mýty a tradice; ideologizované instituce).
13. NÁBOŽENSTVÍ (církve, církevní instituce, řehole a jejich představitelé; náboženská společenství, náboženské proudy, sekty, hereze a blouznivectví; konfese; reformace, protireformace, rekatolizace; kult a liturgie; základní pojmy církevních a náboženských dějin).

Hesla

Hesla jsou rozdělena do šesti kategorií:
1. AA – „superhesla“ s rozsahem nad 30 stran: obsahují obsah v záhlaví, literaturu, jsou členěna na kapitoly a podkapitoly.
2. A – hesla od 11 do 30 stran: obsahují obsah v záhlaví, literaturu a jsou členěna na kapitoly, případně i podkapitoly.
3. B – hesla od 5 do 10 stran: obsahují obsah v záhlaví, literaturu a jsou členěna na kapitoly.
4. C – hesla od 3 do 5 stran: obsahují literaturu.
5. D – hesla do jedné strany, stručná charakteristika pojmu.
6. E – odkazová hesla.


Vydané svazky

I. svazek (A-C)  -  II. svazek (Č/1)  -  III. svazek (Č/2)  - IV. svazek (D-G)
 

               

    

Více o svazcích ZDE