Historický ústav akademie věd České republiky, v. v. i.

Výzkumné centrum dějin východní Evropy

English    Пo-русски
Slovanský přehled

Zahájení činnosti: 1. září 2015

Vedoucí centra:

doc. PhDr. Radomír Vlček, CSc.
vlcek@brno.avcr.cz  

Kontaktní adresa:
Historický ústav AV ČR, v. v. i., pobočka Brno
Veveří 97
602 00  Brno
tel.: +420 532 290 502
easterneurope@hiu.cas.cz
 
                                                                                                                                                         
PŘIPRAVUJEME

Mezinárodní vědecké sympozium Ne-svoboda, despocie a totalitarismus v kultuře a v kulturních dějinách

Pořadatelé: Česká společnost pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia, z. s. ve spolupráci se Slovenskou historickou společností při Slovenské akademii věd, Filozofickou fakultou Katolické univerzity v Ružomberku, Historickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i., Slovanským ústavem Akademie věd ČR, v. v. i., Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity a Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy

Termín a místo konání: 14. až 16. října 2020, budova Akademie věd ČR, Čechyňská 19, Brno

Call For Papers_cz      Call For Papers_en     Přihláška     Application Form


USPOŘÁDANÉ AKCE

Konference Rusko ve 20. století – kontinuita a diskontinuita

Pořadatelé: Historický ústav AV ČR, v. v. i., a Filozofická fakulta Univerzity Pardubice
 
Ve čtvrtek 3. října 2019 se na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice uskutečnila mezinárodní konference, jejímž hlavním pořadatelem bylo Výzkumné centrum dějin východní Evropy Historického ústavu AV ČR, v. v. i. Bohatý program přinesl celou řadu zajímavých poznatků a podnětné diskuse. Akce se aktivně zúčastnilo 16 odborníků na ruské a sovětské dějiny. Konference si kladla za cíl připomenout zásadní milníky ruských/sovětských dějin 20. století nejen na příkladu konkrétních událostí, ale i politických, filozofických a literárněvědných reflexí.

Program a abstrakty viz http://www.hiu.cas.cz/cs/konference-a-kolokvia/konference-a-kolokvia-2019/rijen-prosinec-2019.ep/


Konference Krym – literární, kulturní a historické reflexe / Krim – literarische, kulturelle und historische Reflexionen

Pořadatelé: Slovanský ústav AV ČR, v. v. i. ve spolupráci s Universtät Wien a Výzkumným centrem pro dějiny východní Evropy. Konference je součástí mezinárodního projektu, který je podporován Akademií věd České republiky (program Strategie AV 21 – Evropa a stát: mezi civilizací a barbarstvím).

Termín a místo konání: 25. až 27. 6. 2018, Akademické konferenční centrum Husova-Jilská, Husova 4a, 110 00 Praha 1


Konference Ruská revoluce a Západ

Pořadatelé: Výzkumné centrum dějin východní Evropy Historického ústavu Akademie věd ČR a Filozofická fakulta Univerzity Pardubice

Termín a místo konání: 10. dubna 2018 od 10 hodin, vzdělávací centrum UNESCO a Univerzity Pardubice v Kutné Hoře, zasedací sál Dačického domu, Komenského náměstí 41

Program 
 

13. – 15. 9. 2017
11. sjezd českých historiků v Olomouci
Panel P66: Rusko a Evropa, dependence a protiklady. Možnost paralelních pohledů
Panel P77: Východiska, současný stav a výhledy českého výzkumu dějin východní Evropy

14. 9. 2016
Konference: Tradice českých / československých bádání o dějinách a kultuře východní Evropy

11. 11. 2016
Konference: Pokušení anarchie: pojmy – historické příklady – východní inspirace

5. 11. 2015
Konference: Víra v církev, víra ve stát. Proměny ruského státu, ruské pravoslavné církve, státní ideologie a víry. Víra jako státotvorný znak ruského impéria

13. 11. 2015
Konference: N. O. Losskij a podiel ruskej inteligencie v emigrácii na rozvoji slovenskej vedy (při príležitosti 50. výročia úmrtia N. O. Losského)

14. 11. 2016
Prezentace knihy

Slovanský ústav Akademie věd ČR, Výzkumné centrum dějin východní Evropy HÚ AV ČR a Sdružení moravských pracovišť AV ČR  uspořádaly 14. listopadu 2016 v Literární kavárně knihkupectví Academia v Brně na Náměstí Svobody prezentaci monografie Ruské imperiální myšlení v historii, literatuře a umění. Tradice a transformace, autorského kolektivu českých a slovenských rusistů vedeného doc. PhDr. Helenou Ulbrechtovou, Ph.D., ředitelkou Slovanského ústavu AV ČR
Pozvánka


PUBLIKAČNÍ VÝSTUPY

Historická rusistika na stránkách Slovanského přehledu: tradice a současnost, in: Slovanský přehled – Slovanské historické studie 101 (40), Praha 2015
http://www.hiu.cas.cz/cs/download/sp-3-2015.pdf

Slovanský přehled a jeho přínos k interpretaci dějin Sovětského svazu. Proměny výzkumu od konce 50. let do nástupu normalizace, in: Slovanský přehled – Slovanské historické studie 101 (40), Praha 2015
http://www.hiu.cas.cz/cs/download/sp-3-2015.pdf

Josef Macůrek, Edice Věda kolem nás, Praha 2015
https://www.academia.cz/uploads/media/preview/0001/04/89c8bf93252c4390f44ea818f7447b8bbd537c45.pdf

N. O. Losskij a podiel ruskej inteligencie v emigrácii na rozvoji slovenskej vedy, in: Acta historica Posoniensia 29, Bratislava 2016
https://fphil.uniba.sk/katedry-a-odborne-pracoviska/katedra-vseobecnych-dejin/veda/edicna-a-publikacna-cinnost/acta-historica-posoniensia/

Víra v církev, víra ve stát. Proměny ruského státu, ruské pravoslavné církve, státní ideologie a víry, in: Studia historica brunensia 61, 2016, č. 1
https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/136311
 
Tradice českých / československých bádání o dějinách a kultuře východní Evropy, in: Slovanský přehled – Slovanské historické studie 103 (42), Praha 2017
http://www.hiu.cas.cz/cs/nakladatelstvi/periodika/slovansky-prehled/2017/cislo-3.ep/

Česká historická rusistika, in: Slovanský přehled – Slovanské historické studie 104 (43), Praha 2018
http://www.hiu.cas.cz/cs/nakladatelstvi/periodika/slovansky-prehled/2018/cislo-3.ep/

Anarchie a anarchismus v Evropě, zejména v Rusku 18. až 20. století, in: Slovanský přehled – Slovanské historické studie 104 (43), Praha 2018
http://www.hiu.cas.cz/cs/nakladatelstvi/periodika/slovansky-prehled/2018/cislo-3.ep/

Ruské revoluce 1917, in: Slovanský přehled – Slovanské historické studie 104 (43), Praha 2018
http://www.hiu.cas.cz/cs/nakladatelstvi/periodika/slovansky-prehled/2018/cislo-3.ep/

Slovanský přehled – Slovanské historické studie 105 (44), Praha 2019 http://www.hiu.cas.cz/cs/nakladatelstvi/periodika/slovansky-prehled/2019/cislo-3.ep/




Výzkumné centrum dějin východní Evropy (dále jen „Centrum“) zajišťuje spolupráci s badateli a výzkumnými institucemi, které se věnují tématům z kulturních, sociálních, hospodářských, duchovních i politických dějin východní Evropy a tématům o minulosti tohoto historického oboru. Zaměřuje se na podporu a rozvoj meziinstitucionální i mezioborové spolupráce, v níž je kladen důraz na komparativní a víceoborové studium dějin východní Evropy. Východní Evropa je při tom chápána jako geopolitický a kulturní prostor Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Pobaltí a zemí někdejšího Sovětského svazu s převahou slovanského živlu a možnými přesahy do sousedních a vztahově s tímto územím provázaných oblastí a kultur. Vlastní bádání probíhají v chronologickém záběru celého dějinného prostoru. Zpravidla jim předcházejí vědecká setkání, konference a kolokvia, taková, která jsou v neposlední řadě soustředěná na metodologické otázky a na jejich proměny s ohledem na genezi a vývoj oboru. Cílem Centra je obnovit a rozvinout tradici českých historických a kulturních komparativně a mezioborově pojatých studií dějin východní Evropy činěných v širokém geopolitickém záběru. Jde o to otevřít komplexnější, v odborných náhledech, diskusích a nových pojetích generovaný pohled na minulost východoevropského prostoru. Ten je přitom pojímán v širokém pohledu na řešení diskurzů a otázek a v kulturně historické a politické proměnlivosti. Ve všem je kladen důraz na mezinárodní dimenzi.


SPOLUPRACOVNÍCI VÝZKUMNÉHO CENTRA


doc. PhDr. Pavel Boček, CSc., Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta
doc. PhDr. Josef Dohnal, CSc., Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta
doc. PhDr. Lubica Harbuľová, CSc., Prešovská univerzita v Prešově, Filozofická fakulta
PhDr. Bohuslav Litera, CSc., Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd
PhDr. Marek Příhoda, Ph.D., Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
doc. PhDr. František Stellner, Ph.D., Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
Mgr. Josef Šaur, Ph.D., Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta
doc. PhDr. Luboš Švec, CSc. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd
PhDr. Stanislav Tumis, M.A., Ph.D., Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D., Slovanský ústav AV ČR, v.v.i.
doc. PhDr. Radomír Vlček, CSc., Historický ústav AV ČR, pobočka Brno
Mgr. Lenka Vlčková Kryčerová, Ph.D., Brno
PhDr. Emil Voráček, DrSc., Historický ústav AV ČR
Mgr. Zbyněk Vydra, Ph.D., Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta


VĚDECKÁ KOMISE

Úkolem Vědecké komise je podporovat vědeckou a odbornou spolupráci historiků a dalších badatelů věnujících se problémům minulosti východoevropského prostoru v  kontextu interdisciplinárního chronologického i diachronního výzkumu minulosti zemí východní Evropy zaměřeného zejména na komparativní analyticko-syntetický pohled na společnost, stát, kulturu a civilizaci východní Evropy chápanou v širokých geopolitických i kulturně historických souvislostech, jakož i na vývoj a proměny metodologie a oboru takového bádání. Jeho hlavními výstupy jsou: publikační činnost, oborová i mezioborová setkání, domácí i mezinárodní konference, kolokvia a diskuse. Členové komise jsou především badatelé z oborů historie, ale také z příbuzných věd, které se bezprostředně dějin východní Evropy a minulosti oboru, který je zkoumá, dotýkají. Její mezinárodní rozměr umožňuje výraznější konfrontaci a vzájemné obohacování českého národního pohledu.

prof. PhDr. Miroslav Daniš, CSc., Univerzita Komenského v Bratislavě
prof. dr. hab. Andrzej Gil, Katolicki universitet Lubelski, Lublin
prof. PhDr. Jan Holzer, Ph.D., Masarykova univerzita v Brně
PhDr. Tatiana Ivantyšynová, CSc., Historický ústav SAV Bratislava
Prof. dr. Kerstin Jobst, M.A., Universität Wien, Institut für Osteuropäische Geschichte
doc. Michail V. Kovaljov, k.i.n., Saratovskij gosudarstvennyj techničeskij universitet imeni Ju. A. Gagarina
prof. PhDr. Michal Reiman, DrSc., Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd
prof. Galina V. Rokina, dr.i.n., Marijskij gosudarstvennyj universitet Joškar-Ola
prof. dr. hab. Leszek Zasztowt, Instytut Historii PAN, Warszawa

Zasedání spolupracovníků Výzkumného centra se konají zpravidla jednou za rok a jsou spojená, nebo programově předcházejí vědeckým kolokviím a diskusním setkáním.


NÁPLŇ ČINNOSTI VÝZKUMNÉHO CENTRA DĚJIN VÝCHODNÍ EVROPY

Studium dějin východní Evropy má v českém prostředí vcelku hlubokou badatelskou tradici. Nikdy však doposud nemělo koordinační základnu, výzkum se odehrával roztříštěně na různých vysokoškolských pracovištích a v Akademii věd. Po dílčích analytických pracích předních českých historiků – bohemistů 19. století (Josef L. Píč, Josef Kalousek), kteří studium konkrétních historicko- východoevropských témat pojali jako cenný základ pro porovnání s děním v českém prostředí, demonstrovali zejména Jaroslav Bidlo a Tomáš G. Masaryk nezbytnost zevrubného studia dějin východoevropského prostoru pro české prostředí. Skutečná analytická práce v oblasti dějin východoevropského prostoru a konstituování takového studia jako historického oboru se však objevila až v době mezi světovými válkami, aby ale, především zásluhou historiků Jana Slavíka a Josefa Macůrka, vytvořila zřetelnou tradici. Tematický i metodologický záběr jejich studia a studia jejich žáků naznačující vrstevnatost oboru a jeho nezbytnou komparativní dimenzi byl uznáván i v zahraničí. Poválečný český a československý vývoj determinoval studium dějin východní Evropy do rámce ideologického zjednodušení a často i zkreslení. Teprve po roce 1990 se proto studium dějin východní Evropy v českém prostoru dostalo na pole svobodného výzkumu nadechujícího se k metodologické i tematické konkurenceschopnosti západoevropskému a americkému bádání. Rušení kateder a akademických pracovišť specializovaných na dějiny SSSR mělo jistě v první polovině 90. let 20. století svoje opodstatnění. Zabrzdilo však i snahu historiků, aby čtyřicetiletá dominance marxistické metodologie, která způsobila absenci moderních výzkumných metod i témat, byla i v dějinách východní Evropy rychle překonána. A tak bylo třeba, byť i více či méně na individuální bázi, přehodnotit dosavadní zpracování a směřovat k novým tematickým i metodologickým úkolům spíše prací jednotlivců. Nynější stav dějin východní Evropy chápané v širokých geopolitických a kulturně civilizačních souvislostech v celém světě a potřeba, aby se i české takto orientované studium vyjadřovalo k aktuálním problémům v historické retrospektivě, ukazuje, že je třeba české studium dějin východní Evropy rozšířit do časově mezioborové komparativní roviny a věnovat se širším kulturologickým a politologickým problémům. S tím bezprostředně souvisí dějiny myšlení a dějiny mentalit stejně jako doposud nezpracované dějiny oboru včetně proměn jeho metodologického zaměření.
Výzkumné centrum dějin východní Evropy si proto klade za cíl propojit bádání zkušených badatelů a jejich témata s novými podněty a tématy, inspirovat a metodologicky i tematicky podněcovat začínající badatele a prostřednictvím podílu na doktorských studijních programech historie – obecné dějiny přispívat k modernizaci studia v oblasti historické rusistiky. Významnou součástí práce centra jsou diskusní setkání nad metodologickými a tematickými problémy studia dějin východní Evropy a minulosti i současnosti tohoto oboru.
Výzkumné centrum dějin východní Evropy se zaměřuje především na výzkum dějin ruského a sovětského impéria v jeho historické proměnlivosti a sleduje především jeho společenské, státní, duchovní a myšlenkové aspekty. Stranou pozornosti neponechává dopad tohoto procesu na české, slovenské i další prostředí. Důležitou součástí práce je proto nejen analytický, ale především komparativní přístup. Vedle elementárního studia proměn východoevropského prostředí jako celku zkoumá projevy každodennosti v rámci fenoménu proměn Svatá/Moskevská Rus – imperiální/petrovské soustátí – sovětský celek. Pozornost rovněž věnuje proměnám českého pohledu na Rusko a východoslovanské prostředí, tedy především dějinám české a slovenské historické rusistiky, její historické podmíněnosti, objektivitě i dezinterpretaci. Nejde ale pouze o dějiny rusistiky, dějiny bádání o minulosti východní Evropy jsou mnohem širší.


PROGRAMOVÁ NÁPLŇ 2020–2024

1. Výzkumné téma Rusko: stát – kultura – civilizace v historické retrospektivě a literárněvědné reflexi

Mezi klíčová, dosud neuceleně zpracovávaná a otevřená témata, jimiž se Výzkumné centrum zabývá, patří role státu a jeho institucí v proměnách doby a prostředí v úzké vazbě na proměny kultury a celé široké „ruské“ civilizace. Stěžejní problém kontinuity a diskontinuity ruské minulosti je sledován v souvislostech proměn kultury, literatury, myšlení, mentalit, duchovní síly i církevního vlivu. Nedílnou součástí je problematika proměn ruské každodennosti. Centrum se soustředí především na:
-  Úlohu státu v proměnách východoevropských dějin a literárněvědné reflexi
- Minulost kultur a civilizačních vlivů ve východoevropském prostoru a jejich literárněvědná reflexe
- Proměny myšlení ve východoevropském prostoru a jejich literárněvědná reflexe
- Role, význam a uplatnění církve a pravoslaví v historické a literárněvědné paměti
- Dichotomie Východ / Západ v historii a literatuře
- My / Oni ve východoevropském prostoru v historické a literárněvědné reflexi

2. Výzkumné téma: Tradice a perspektivy studia dějin a kultury východní Evropy

Minulost oboru je tradičně opomíjenou stránkou českých historicko-východoevropských a literárněvědných východoevropských bádání. Přitom jejich identifikace činěná v širším kontextu vývoje českých společenskovědních disciplín (především slavistiky) je potřebnou součástí nejen sebereflexe oboru, ale i stanovení nových badatelských záměrů, směrů a cílů v tematické i metodologické interakci.

3. Interdisciplinární bádání

Interpretace dějin a kultury východní Evropy se neobejdou bez mezioborového pohledu a vzájemné konfrontace témat, metod, cílů i výsledků bádání s příbuznými společenskovědními obory. Ve vlastním bádání jde zejména o propojení pohledu historika, literárního vědce, případně politologa, jazykovědce a kulturologa na aktuální historickou reflexí objasněné problémy minulosti a kultury výhodní Evropy. To vše navazuje na tradici československého výzkumu dějin východní Evropy. Jde však rovněž o navázání širší mezinárodní spolupráce a sledování problémů v širší mezinárodní dimenzi.

4. Konference s mezinárodní účastí

2020
Ne-svoboda, despocie a totalitarismus v kultuře a kulturních dějinách
(společně s Českou společností pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia, z. s.
a dalšími partnery)

2021
Impérium a imperialismus. 300 let od prohlášení ruského cara Petra I. imperátorem
(společně s Filozofickou fakultou Univerzity Pardubice)
Otevřít Rusko Evropě. K 100. výročí Ruské pomocné akce v Československu
(společně s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy, Fakultou humanitních studií FF UK a dalšími partnery)

2022
Osobnosti a instituce české historické a literárněvědné rusistiky, ukrajinistiky a bělorusistiky. K 30 letům od úmrtí Josefa Macůrka
(ve spolupráci se Slovanským ústavem AV ČR)

2023
Kultura a civilizace Ruska 19. století
(ve spolupráci s Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity)

2024
Mezi anarchií a totalitou. Vladimír Iljič Lenin (1870 –1924) a „jeho“ Rusko

5. Veřejné přednášky, prezentace a popularizace

6. Kolokvia a diskusní setkání

Tematické diskuse o aktuálních problémech východoevropských dějin, především zaměřených na doktorské a magisterské studium, diskuse o tématech disertačních historicko-rusistických prací: FF MU v Brně, FF UK v Praze, FF Univerzity Pardubice, FF UK v Bratislavě, FF Prešovské univerzity v Prešově.