Historický ústav akademie věd České republiky, v. v. i.

Výzkumné centrum dějin východní Evropy

English    Пo-русски

Slovanský přehled

ZAHÁJENÍ ČINNOSTI - 1.  září 2015


Vedoucí centra:

Doc. PhDr. Radomír Vlček, CSc.
vlcek@brno.avcr.cz

Kontaktní adresa:
Historický ústav AV ČR, v. v. i., pobočka Brno
Veveří 97
602 00  Brno
tel.: +410 532 290 502
 
                                                                                                                                                         
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ VÝSLEDKY

Konference

5. 11. 2015
Víra v církev, víra ve stát. Proměny ruského státu, ruské pravoslavné církve, státní ideologie a víry. Víra jako státotvorný znak ruského impéria

13. 11. 2015
N. O. Losskij a podiel ruskej inteligencie v emigrácii na rozvoji slovenskej vedy (při príležitosti 50. výročia úmrtia
N. O. Losského)


Publikační výstupy

Josef Macůrek, Edice Věda kolem nás
Historická rusistika na stránkách Slovanského přehledu: tradice a současnost, in: Slovanský přehled – Slovanské historické studie 101 (40), Praha 2015
Slovanský přehled a jeho přínos k interpretaci dějin Sovětského svazu. Proměny výzkumu od konce 50. let do nástupu normalizace, in: Slovanský přehled – Slovanské historické studie 101 (40), Praha 2015
N. O. Losskij a podiel ruskej inteligencie v emigrácii na rozvoji slovenskej vedy, in: Acta historica Posoniensia  XXIX, Bratislava 2015


SPOLUPRACOVNÍCI VÝZKUMNÉHO CENTRA

Výzkumné centrum dějin východní Evropy (dále jen „Centrum“) zajišťuje spolupráci s badateli a výzkumnými institucemi, které se věnují tématům z kulturních, sociálních, hospodářských, duchovních i politických dějin východní Evropy a tématům o minulosti tohoto historického oboru. Zaměřuje se na podporu a rozvoj meziinstitucionální i mezioborové spolupráce, v níž je kladen důraz na komparativní a víceoborové studium dějin východní Evropy. Východní Evropa je při tom chápána jako geopolitický a kulturní prostor Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Pobaltí a zemí někdejšího Sovětského svazu s převahou slovanského živlu a možnými přesahy do sousedních a vztahově s tímto územím provázaných oblastí a kultur. Vlastní bádání probíhají v chronologickém záběru celého dějinného prostoru. Zpravidla jim předcházejí vědecká setkání, konference a kolokvia, taková, která jsou v neposlední řadě soustředěná na metodologické otázky a na jejich proměny s ohledem na genezi a vývoj oboru. Cílem Centra je obnovit a rozvinout tradici českých historických a kulturních komparativně a mezioborově pojatých studií dějin východní Evropy činěných v širokém geopolitickém záběru. Jde o to otevřít komplexnější, v odborných náhledech, diskusích a nových pojetích generovaný pohled na minulost východoevropského prostoru. Ten je přitom pojímán v širokém pohledu na řešení diskurzů a otázek a v kulturně historické a politické proměnlivosti. Ve všem je kladen důraz na mezinárodní dimenzi.

Jmenování spolupracovníků centra se uskutečňuje se souhlasem ředitelky Historického ústav AV ČR.

Doc. PhDr. Pavel Boček, CSc., Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta
Doc. PhDr. Josef Dohnal, CSc., Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta
Doc. PhDr. Lubica Harbuľová, CSc., Prešovská univerzita v Prešově, Filozofická fakulta
Doc. Mgr. Jitka Komendová, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta
PhDr. Bohuslav Litera, CSc., Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd
Doc. Alexander Randin, CSc., Univerzita Komenského v Bratislavě, Filozofická fakulta
Doc. PhDr. František Stellner, Ph.D., Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
Mgr. Josef Šaur, Ph.D., Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta
Doc. PhDr. Luboš Švec, CSc. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd
Doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D., Slovanský ústav AV ČR, v.v.i.
Doc. PhDr. Radomír Vlček, CSc., Historický ústav AV ČR, pobočka Brno
Mgr. Lenka Vlčková Kryčerová, Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta
PhDr. Emil Voráček, DrSc., Historický ústav AV ČR
Mgr. Zbyněk Vydra, Ph.D., Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta


VĚDECKÁ KOMISE

Úkolem Vědecké komise je podporovat vědeckou a odbornou spolupráci historiků a dalších badatelů věnujících se problémům minulosti východoevropského prostoru v  kontextu interdisciplinárního chronologického i diachronního výzkumu minulosti zemí východní Evropy zaměřeného zejména na komparativní analyticko-syntetický pohled na společnost, stát, kulturu a civilizaci východní Evropy chápanou v širokých geopolitických i kulturně historických souvislostech, jakož i na vývoj a proměny metodologie a oboru takového bádání. Jeho hlavními výstupy jsou: publikační činnost, oborová i mezioborová setkání, domácí i mezinárodní konference, kolokvia a diskuse. Členové komise jsou především badatelé z oborů historie, ale také z příbuzných věd, které se bezprostředně dějin východní Evropy a minulosti oboru, který je zkoumá, dotýkají. Její mezinárodní rozměr umožňuje výraznější konfrontaci a vzájemné obohacování českého národního pohledu.

Jmenování se uskutečňuje se souhlasem ředitelky Historického ústavu AV ČR, v. v. i.

Prof. PhDr. Miroslav Daniš, CSc., Univerzita Komenského v Bratislavě
Prof. PhDr. Jan Holzer, Ph.D., Masarykova univerzita v Brně
PhDr. Tatiana Ivantyšynová, CSc., Historický ústav SAV Bratislava
Prof. dr. hab. Andrzej Gil, Katolicki universitet Lubelski, Lublin
Doc. Michail V. Kovaljov, k.i.n., Saratovskij gosudarstvennyj techničeskij universitet imeni Ju. A. Gagarina
Prof. PhDr. Michal Reiman, DrSc., Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd
Prof. Galina V. Rokina, dr.i.n., Marijskij gosudarstvennyj universitet Joškar-Ola
Prof. dr. hab. Leszek Zasztowt, Instytut Historii PAN, Warszawa

Zasedání spolupracovníků Výzkumného centra se konají zpravidla jednou za rok a jsou spojená, nebo programově předcházejí vědeckým kolokviím a diskusním setkáním.


NÁPLŇ ČINNOSTI VÝZKUMNÉHO CENTRA DĚJIN VÝCHODNÍ EVROPY

Studium dějin východní Evropy má v českém prostředí vcelku hlubokou badatelskou tradici. Nikdy však doposud nemělo koordinační základnu, výzkum se odehrával roztříštěně na různých vysokoškolských pracovištích a v Akademii věd. Po dílčích analytických pracích předních českých historiků – bohemistů 19. století (Josef L. Píč, Josef Kalousek), kteří studium konkrétních historicko- východoevropských témat pojali jako cenný základ pro porovnání s děním v českém prostředí, demonstrovali zejména Jaroslav Bidlo a Tomáš G. Masaryk nezbytnost zevrubného studia dějin východoevropského prostoru pro české prostředí. Skutečná analytická práce v oblasti dějin východoevropského prostoru a konstituování takového studia jako historického oboru se však objevila až v době mezi světovými válkami, aby ale, především zásluhou historiků Jana Slavíka a Josefa Macůrka, vytvořila zřetelnou tradici. Tematický i metodologický záběr jejich studia a studia jejich žáků naznačující vrstevnatost oboru a jeho nezbytnou komparativní dimenzi byl uznáván i v zahraničí. Poválečný český a československý vývoj determinoval studium dějin východní Evropy do rámce ideologického zjednodušení a často i zkreslení. Teprve po roce 1990 se proto studium dějin východní Evropy v českém prostoru dostalo na pole svobodného výzkumu nadechujícího se k metodologické i tematické konkurenceschopnosti západoevropskému a americkému bádání. Rušení kateder a akademických pracovišť specializovaných na dějiny SSSR mělo jistě v první polovině 90. let 20. století svoje opodstatnění. Zabrzdilo však i snahu historiků, aby čtyřicetiletá dominance marxistické metodologie, která způsobila absenci moderních výzkumných metod i témat, byla i v dějinách východní Evropy rychle překonána. A tak bylo třeba, byť i více či méně na individuální bázi, přehodnotit dosavadní zpracování a směřovat k novým tematickým i metodologickým úkolům spíše prací jednotlivců. Nynější stav dějin východní Evropy chápané v širokých geopolitických a kulturně civilizačních souvislostech v celém světě a potřeba, aby se i české takto orientované studium vyjadřovalo k aktuálním problémům v historické retrospektivě, ukazuje, že je třeba české studium dějin východní Evropy rozšířit do časově mezioborové komparativní roviny a věnovat se širším kulturologickým a politologickým problémům. S tím bezprostředně souvisí dějiny myšlení a dějiny mentalit stejně jako doposud nezpracované dějiny oboru včetně proměn jeho metodologického zaměření.
Výzkumné centrum dějin východní Evropy si proto klade za cíl propojit bádání zkušených badatelů a jejich témata s novými podněty a tématy, inspirovat a metodologicky i tematicky podněcovat začínající badatele a prostřednictvím podílu na doktorských studijních programech historie – obecné dějiny přispívat k modernizaci studia v oblasti historické rusistiky. Významnou součástí práce centra jsou diskusní setkání nad metodologickými a tematickými problémy studia dějin východní Evropy a minulosti i současnosti tohoto oboru.
Výzkumné centrum dějin východní Evropy se zaměřuje především na výzkum dějin ruského a sovětského impéria v jeho historické proměnlivosti a sleduje především jeho společenské, státní, duchovní a myšlenkové aspekty. Stranou pozornosti neponechává dopad tohoto procesu na české, slovenské i další prostředí. Důležitou součástí práce je proto nejen analytický, ale především komparativní přístup. Vedle elementárního studia proměn východoevropského prostředí jako celku zkoumá projevy každodennosti v rámci fenoménu proměn Svatá/Moskevská Rus – imperiální/petrovské soustátí – sovětský celek. Pozornost rovněž věnuje proměnám českého pohledu na Rusko a východoslovanské prostředí, tedy především dějinám české a slovenské historické rusistiky, její historické podmíněnosti, objektivitě i dezinterpretaci. Nejde ale pouze o dějiny rusistiky, dějiny bádání o minulosti východní Evropy jsou mnohem širší.


NÁVRH PROGRAMU VÝZKUMU 2015–2020

1. Výzkumné téma Rusko: stát – kultura – civilizace v historické retrospektivě
Mezi klíčová, dosud neuceleně zpracovávaná a otevřená témata, jimiž se Výzkumné centrum historické rusistiky zabývá, patří role státu a jeho institucí v proměnách doby a prostředí v úzké vazbě na proměny kultury a celé široké „ruské“ civilizace. Stěžejní problém kontinuity a diskontinuity ruské minulosti je sledován v souvislostech proměn kultury, myšlení, mentalit, duchovní síly i církevního vlivu. Nedílnou součástí je problematika proměn ruské každodennosti. Centrum se soustředí především na:
-  Úlohu státu v proměnách východoevropských dějin
Minulost kultur a civilizačních vlivů ve východoevropském prostoru
- Proměny myšlení ve východoevropském prostoru
Role, význam a uplatnění církve a pravoslaví
- Dichotomie Východ / Západ
- My / Oni ve východoevropském prostoru

2. Výzkumné téma Studium dějin východní Evropy
Minulost oboru je tradičně opomíjenou stránkou českých historicko-východoevropských bádání. Přitom jejich identifikace činěná v širším kontextu vývoje českých společenskovědních disciplín (především slavistiky) je nezbytnou součástí nejen sebereflexe oboru, ale i stanovení nových badatelských záměrů.

3. Interdisciplinární bádání
Dějiny východní Evropy se neobejdou bez mezioborového pohledu a konfrontace témat, metod, cílů i výsledků bádání s příbuznými společenskovědními obory. Ve vlastním bádání jde zejména o propojení pohledu historika, politologa, jazykovědce a kulturologa na aktuální historickou reflexí objasněné problémy. To vše navazuje na tradici československého výzkumu dějin východní Evropy. Jde však rovněž o navázání širší mezinárodní spolupráce a sledování problémů v širší mezinárodní dimenzi.

4. Konference s mezinárodní účastí
2016
Pokušení anarchie: pojmy, historické příklady, obrazy: východní inspirace
Tradice českých / československých bádání o dějinách a kultuře východní Evropy. Na počest doc. PhDr. Václava Vebera, CSc. (31. srpna 1931 – 24. května 2016)

2017
Reforma a revoluce. Nutnost (?) ruských revolucí počátku 20. století
Stav a výsledky dosavadních českých bádání o východní Evropě

2018
Bez mocných jsme bezmocní. Role osobností v dějinách východní Evropy. Historické a kulturní aspekty
Osobnosti české historické rusistiky, ukrajinistiky a bělorusistiky


5. Veřejné přednášky, prezentace a popularizace


6. Kolokvia a diskusní setkání
Tematické diskuse 4x ročně na téma aktuálních disertačních historicko-rusistických prací (FF MU v Brně, FF UK v Praze, FF UP v Olomouci, FF Prešovská univerzita v Prešově).



Исследовательский центр истории Восточной Европы


SLAVNOSTNÍ PREZENTACE KNIHY
Slovanský ústav Akademie věd ČR, Výzkumné centrum dějin východní Evropy HÚ AV ČR a Sdružení moravských pracovišť AV ČR  uspořádaly 14. listopadu 2016 V Literární kavárně knihkupectví Academia v Brně na Náměstí Svobody prezentaci monografie Ruské imperiální myšlení v historii, literatuře a umění . Tradice a transformace. autorského kolektivu českých a slovenských rusistů vedeného doc. PhDr. Helenou Ulbrechtovou, Ph.D., ředitelkou Slovanského ústavu AV ČR
Pozvánka