Historický ústav akademie věd České republiky, v. v. i.

ČESKÝ ČASOPIS HISTORICKÝ
THE CZECH HISTORICAL REVIEW


ISSN 0862-6111
ročník 109/2011
č. 2/2011
s. 193-396


OBSAH / CONTENTS


STUDIE / STUDIES


VOREL Petr
Trade and Civilization in the History and the Evolution of Civilizations (Prologomena) (Obchod a civilizace v dějinách a evoluce civilizací /Prologomena/)
s. 193-217

Hlavním tématem této studie je otázka vlivu obchodních aktivit na vývoj civilizací. Autor formuluje hypotézu, podle které v historickém vývoji představoval především mezicivilizační obchod jeden z hlavních ekonomických zdrojů, urychlujících civilizační vývoj. Vzhledem k různým významům, jaké jsou přikládány termínům „kultura“ a „civilizace“ v dosavadní literatuře sociologické, politologické, filosofické a historické, věnuje se autor v úvodu své studie nejprve základní historicko-strukturálního definici. Základem jeho pojetí je vymezení tzv. strukturované identifikace, v jejímž rámci se každý jedinec v průběhu svého vývoje ztotožňuje s několika úrovněmi vlastní identity. Nejvyšší úrovně této identifikace představuje vědomá příslušnost k určité identitě národní a ztotožnění se s určitým civilizačním okruhem. Tyto vyšší úrovně identity jsou relativně stálé, protože mají mezigenerační charakter a nejsou závislé na konkrétním jedinci.
Jako hlavní identifikační prvky jednotlivé kultury autor vymezuje 1) jazyk jako základní prvek identity jedince („rodný jazyk“), 2) území, na kterém se většina obyvatel identifikuje se stejnou kulturou („rodná země“, „vlast“), 3) společné kulturně-historické tradice („národní dějiny“). Civilizací pak autor rozumí společenskou strukturu, vytvářenou větším množstvím dílčích kultur, vymezující se vůči sobě výše uvedenými identifikačními prvky, ale sdílejícími navzájem pět hlavních strukturálních civilizačních kritérií: a) teoretická východiska právních standardů; b) základní prvky kulturně-náboženské; c) kompatibilní formu uchování a přenosu informací; d) srovnatelnou úroveň technologií; e) srovnatelná měřítka hodnot.
Základ mimořádné ziskovosti mezicivilizačního obchodu v dějinách představovaly právě rozdíly mezi posledními dvěma uvedenými kritérii, tedy rozdíly v úrovni technologií a podstatné rozdíly v měřítku hodnot, v jejichž důsledku si rozdílné civilizace jinak cenily svých výrobků a komodit. Taková situace umožňovala zprostředkujícím obchodníkům využívat mezicivilizačního obchodu s mimořádným ziskem.
Toto pojetí role mezicivilizačního obchodu a jeho vlivu na rozvoj jednotlivých kultur umožnilo autorovi formulovat vlastní interpretaci vývoje evropské civilizace v období od 16. století do současné doby. Na základě této interpretace se pokouší objasnit příčiny vývojové akcelerace evropské civilizace od 16. a zvláště od 18. století, kdy díky technologické převaze evropská civilizace postupně zcela ovládla mezicivilizační obchod.
Za hlavní odlišnost evropské civilizace autor považuje její vnitřní nestabilitu, neboť byla vždy vytvářena větším množstvím různorodých kultur a s nimi spojených navzájem soupeřících mocenských center, která mezi sebou zápasila o převahu uvnitř vlastní civilizace, ale žádné z nich v dějinách nedosáhlo významné dominance. Přesun mocenského vlivu uvnitř evropské civilizace byl pak přímo úměrný tomu, do jaké míry ta či ona kultura dokázala těžit z mezicivilizačního obchodu.
Na základě této platformy formuluje autor širší koncepci evropských dějin, v nichž nábožensky, národnostně a ideologicky motivované konflikty raného novověku a moderní doby interpretuje jako projevy civilizační evoluce, jejíž základní principy se projevují i v současném historickém dění.

Abstrakt:
Trade relations played always a substancial role in the historical development. Often, these were present in the background of major war conflicts and social unrests. This paper traces the mechanism of mutual civilization influencing of various cultures that possess different hirerarchies of value, however, at the period researched, these came to a comparable level of social and technical development. Bilaterally advantageous trade relations acted as a form of transmission of civilization models into other cultures.

Key words: Trade, Civilization, History, Culture, Technical Development, Evolution of Civilizations


INGLE Devendra Samadhan
The Role of Buddhism in Ancient Indo-Roman trade (200BC-200AD)
 (Role buddhismu v obchodních vztazích mezi Indií a starověkým Římem v období mezi 2. stoletím před naším letopočtem a 2. stoletím našeho letopočtu)
s. 218-234

Předmětem zájmu této studie jsou indické dějiny v období od zániku tzv. Maurijské říše (321–187 př. n.l.) do 2. století našeho letopočtu. Základním východiskem autorovy studie je koncepce „revoluce a kontrarevoluce v indických dějinách“ (ve smyslu dlouhodobého nábožensko-mocenského konfliktu mezi buddhismem a bráhmanismem), kterou formuloval indický historik, politik a filosof Bhimrao Ramji Ambedkar (1891-1956), zastánce buddhismu a dlouholetý bojovník proti pozůstatkům hinduistického kastovního systému.
Autor aplikuje Ambedkarovo pojetí indických dějin na vývoj západní části historické indické oblasti Decaan (zahrnující přibližně současný indický stát Maharashtra), kde se po rozpadu Maurijské říše vytvořilo významné mocenské centrum pod vládou panovníků z dynastie Satavahana. V této oblasti se uchoval výrazný vliv buddhismu i po tzv. „brahmanistické kontrarevoluci“ (jak nazývá B. M. Ambedkar proces, zahájený zavražděním Brihadrathy, posledního panovníka Maurijské říše roku 187 př. n. l.), která na sklonku druhého století před naším letopočtem podstatně změnila náboženskou strukturu indického subkontinentu ve prospěch tradičního hinduismu, resp. brahmanistické verze tohoto nábožensko-sociálního systému, jehož základem bylo kastovní členění společnosti.
Autor dokumentuje vliv buddhismu na změny v sociální struktuře společnosti, kde zejména v nejnižších složkách (z hlediska kastovního systému hinduistického) umožňovalo přijetí buddhismu společenský vzestup a nové možnosti uplatnění, např. formou utváření cechovních a řemeslných společenstev či obchodních společností bez ohledu na někdejší kastovní příslušnost. Ve svém důsledku tak šíření buddhismu v době Maurijské říše (zvláště za vlády Ašókovy v letech 273-232 př. n. l.) přineslo pro rozlehlé oblasti Indie nové možnosti také v rozvoji obchodních vztahů se vzdálenějšími oblastmi, jakými byla z tohoto pohledu i starověká Římská říše.
Jedním z pramenů, který poměrně podrobně dokládá obchodní aktivity mezi starověkou Římsku říší a indickou oblastí Decaan, je text neznámého autora z prvního století našeho letopočtu, popisujícího obchodní cestu z oblasti Rudého moře do Indie, včetně detailů obchodních aktivit a regionálních specifik, která autor považoval za důležitá pro obchodníky, směřující z Římské říše do těchto oblastí. Autor tak mimo jiné zachytil i rozdíly v sociálních a hmotných podmínkách obyvatelstva těch částí indického subkontinentu, kde zůstal zachován vliv buddhismu (Decaan), a ostatních, kde byl pod vlivem hinduismu rozšířen kastovní systém.
Autor na základě tohoto pramene a dalších studií, vycházejících z Ambedkarovy koncepce indických dějin, vyslovuje hypotézu o výrazném pozitivním vlivu buddhismu na rozvoj ekonomického vývoje sledované oblasti.

Abstrakt:
The age of the Shakas, Kushanas and Satavahanas (200 BC-AD 250) was the most flourishing period in the history of trade and commerce in ancient India. Particularly this period witnessed remarkable growth in the trade relations between Ancient India and Ancient Rome. Also this period is known for the dominance of Buddhism in the history of India. Buddhism was supported by royal patronage as well as by the laity who were engaged as a productive force in the fields of agriculture, crafts, trade and commerce. Historical sources suggest that Buddhism functioned as driving factor in this commercial activities. Ancient Buddhist texts, travelogues of Roman traders and the archeological evidences validate this fact. In this paper, my attempt is to throw light on some questions such as how the Buddhist ideology and civilization promote the economic growth in this period? How did this trade declined after the downfall of Buddhism in the cultural conflict with Brahmanical religion which was antagonist to Buddhism?

Key words: Anciet Age, Indo-Roman Trade, Buddhism, Brahmanical religion, Ideology, Civilization


ZAORAL Roman
Silver and glass in medieval trade and cultural exchange between Venice and the Bohemian Kingdom
(Stříbro a sklo ve středověkém obchodě a kulturní výměně mezi Benátkami a Českým královstvím)
s. 235-261

Studie si klade dva hlavní cíle. V prvním plánu upozorňuje na souvislost mezi reformami mince, měr a vah, realizovanými v šedesátých a sedmdesátých letech 13. století z rozhodnutí českého krále Přemysla II. Otakara (1253-1278), a právními a administrativními změnami, prováděnými ve stejné době v benátské mincovně (Zecca) a v domě německých kupců (Fondaco dei Tedeschi), jako základu pro rozvoj obchodních styků mezi Českým královstvím a Benátkami. Druhým záměrem je poukázat na skutečnost, že tento dálkový obchod měl kulturní rozměr. Přímou souvislost mezi vyváženým stříbrem a dováženým islámským a italským sklem dokládají archeologické nálezy v českých zemích. Toto sklo bylo spojeno s vysokou kulturou stolování zaměřeného na konzumaci vína.

Abstrakt:
The study was written with two main intentions. The first idea is to refer to the connection between reforms of coins, weights and measures, realized in the 1260s and 1270s from the decision of Přemysl II Ottokar, King of Bohemia (1253-1278), and legal and administrative changes, carried out at the mint of Venice (Zecca) and the house of German merchants (Fondaco dei Tedeschi), as a background for the development of trade contacts between the Kingdom of Bohemia and Venice. The second aim is to point to the fact that this long-distance trade had a cultural dimension. The archaeological finds from the Czech lands support a direct connection between exported silver bullion and imported Islamic and Italian glass, linked to a high dining culture focused on a wine consumption.

Key words: Long-distance trade, cultural exchange, monetary reforms, the Kingdom of Bohemia, Venice, the 13th century


CHILOSI David - VOLCKART Oliver
The Knowledge Economy of the Renaissance: The Advent of Printing and Financial Integration in Central Europe
(Znalostní ekonomika renesanční doby /počátky knihtisku a finanční integrace střední Evropy/)

s. 262-282

Tento příspěvek se zabývá vztahem mezi počátky knihtisku a finanční integrací střední Evropy před rokem 1520. Hlavní oblastí výzkumu, prováděného srovnávací metodou, je západní část tehdejší Svaté říše římské (oblast Porýní), kde došlo v období od poslední třetiny 15. století k utváření nových obchodních spojnic mezi jižním Německem a Nizozemím. Rozšíření obchodních vztahů a jejich vyšší intenzita se staly podnětem k urychlení finanční integrace na území, tvořeném v rámci říše poměrně pestrou směsí teritoriálních knížectví a dalších útvarů.
Autoři formovali hypotézu, podle níž toto urychlení souviselo s využitím knihtisku, který přinesl výrazně nižší náklady na šíření informací o záležitostech peněžních a finančních. Na poměrně široké spektrum dat, týkající se šíření knihtisku, fungování univerzit, formy vlády a dalších specifik jednotlivých regionů ve zkoumané oblasti, aplikovali matematický model, z něhož vyplývají širší souvislosti, ovlivňující průběh a hloubku finanční integrace.
Docházejí k závěru, že rozvoj knihtisku tuto integraci, probíhající i mezi oblastmi od sebe poměrně vzdálenými, výrazně podpořil. Důvodem byl výrazný pokles nákladů na šíření základních informací, týkajících se měnových otázek, a to především formou plakátových tisků, které bylo možné vyrábět jen s použitím jednodušších tiskových zařízení. Rychlejší šíření informací tak urychlilo v rámci zkoumané oblasti ustálení cenové hladiny v obchodu s drahými kovy (zlatem a stříbrem) a přispělo k její stabilizaci, což se v rámci vnitřní směny uvnitř Svaté říše římské ukazovalo jako významná podmínka pro následné pokusy o širší finanční integraci, o kterou usiloval král a císař Maxmilián I.
Z hlediska finanční integrace autoři posouvají vliv knihtisku do starší doby, než je dosud obecně přijímáno v souvislosti s pravidelným vydáváním mincovních valvací v 16. století. Již první fáze šíření informací tohoto typu prostřednictvím jednoduchých letákových tisků podpořila fungování říšských finančních institucí ve významných hospodářských centrech (jejichž existence následně urychlovala proces finanční integrace), v nichž také souběžně dochází jak k rychlému rozvoji knihtisku, tak i k rozvoji starších či zakládání nových institucí univerzitního typu. Tento vývoj výrazně ovlivnil význam investic do lidského kapitálu, neboť v důsledku zlevnění nákladů na šíření informací v rámci znalostní ekonomiky renesanční doby.

Abstrakt:
This paper examines the role of the advent of printing in explaining financial integration in Central Europe until 1520. It finds that printing promoted financial integration because it triggered a fall in the costs of transmitting information, assisted the functioning of the Holy Roman Empire in major centres and significantly increased the financial importance of human capital.

Key words: financial integration, Renaissance, printing, quantitative analysis


MAKAROV Andrey
Merchant Families and Business Networks in the Anglo-Dutch trade of 1668-1680 (Based on the Marescoe-David Letters)
(Kupecké rodiny a obchodní síť v rámci anglicko-nizozemského trhu v letech 1668-1680 /na základě korespondence londýnské obchodní společnosti Marescoe-David/)
s. 283-293

Autor se zabývá otázkou, jakou úlohu hrály rodinné vztahy v obchodních vztazích mezi Anglií a Nizozemím v poslední třetině 17. století, tedy v době, kdy tyto dvě evropské obchodní mocnosti vystupovaly na politické scéně jako státy znepřátelené. Základem studie je korespondence londýnské obchodní společnosti Marescoe-David z let 1668-1680, vydaná před dvěma desetiletími (1991) v obsáhlé edici, dokládající obchodní kontakty na širokém evropském teritoriu (Skandinávie, Německo, Itálie, Španělsko, Francie aj.). Změny, které tehdy na evropské politické scéně probíhaly, sehrály podstatnou úlohu v dalším vývoji především v případě anglického zahraničního obchodu, v němž bylo nejvýznamnějším konkurentem Nizozemí. Autor se proto ve své studii zaměřil na korespondenci londýnské společnosti Marescoe-David s významnými obchodními partnery v Nizozemí s cílem upřesnit rodinné vazby mezi jednotlivými obchodními společnostmi v obou zemích a také charakter zboží, které představovalo základ jejich obchodních vztahů.
Práce je koncipována jako ukázka metodického postupu při pramenné analýze výše zmíněných obchodních vztahů, kterou autor předkládá odborné veřejnosti k diskusi v rámci šířeji koncipovaného projektu „Srovnávací dějiny anglických, nizozemských a švédských kupeckých rodin v 16.–17. století“.
Dílčí závěry autor průběžně komentuje ukázkami přímých pramenných zdrojů. Studii doplňují souhrnné tabulkové přehledy s údaji o hlavních komoditách, dovážených společností Morescoe-David v pojednávané době do Anglie, a o oblastech v zahraničí, se kterými tato společnost udržovala nejvýznamnější vývozní obchodní kontakty.

Abstrakt:
This research article will examine merchant families and their businesses involving shipments between England and the Netherlands during the late seventeenth century. Despite the fact that historians have paid sufficient attention to merchant families during the pre-industrial period, these studies are still very important. This paper raises, illustrates and discusses the following questions: What role did merchant families play in early modern merchant settlements in England and the Netherlands in this period? Which goods were exchanged through export/import? The questions and answers in the paper are built on a detailed analysis of published primary sources: a select set of 74 personal business letters sent to the Marescoe-David Company of London (an inter-related London-based merchants family) from prominent Dutch merchants between 1668 and 1680.

Key words: Anglo-Dutch Trade, 17th Century, Letters, Marescoe-David Company, London, Merchants


LUCA Cristian
Venetian Merchants in the Lower Danube Area and their role in the development of the international trade exchanges in the Seventeenth Century
(Benátští obchodníci v oblasti Dolního Podunají a jejich role ve vývoji mezinárodního obchodu v 17. století)
s. 294-327

Příspěvek se věnuje společenskému, politickém a ekonomickému vývoji oblasti jihovýchodní Evropy, resp. oblasti Balkánského poloostrova, která byla zčásti přímou součástí Osmanské říše, zčásti se zde (převážně na území dnešního Rumunska) nalézala teritoriální knížectví pod vládou domácích dynastií (Moldavsko, Valašsko a Sedmihradsko), která však byla vůči Osmanské říši v závislém postavení.
Pro tuto oblast je z hlediska ekonomického charakteristické, že v rámci zahraničního obchodu, ať již probíhal na území Osmanské říše či zmíněných teritoriálních knížectví, zaujali rozhodující postavení zahraniční obchodníci, především Italové (a mezi nimi zvláště Benátčané), v menší míře též Angličané, Nizozemci a Francouzi. Významnou roli hráli i obchodníci, pocházející z etnických menšin, usídlených na tomto území, především Řekové, Židé, Arméni a Aromuni (románské etnikum, sídlící převážně v oblasti severního Řecka a Makedonie), působící jako součást obchodní sítě Benátské republiky. Především tito obchodníci zprostředkovávali obchodní kontakty jihovýchodní Evropy s Evropou západní. Jako hlavním centrum obchodní směny sloužila Konstantinopol (dnešní Istanbul), odkud bylo zboží z oblasti Dolního Podunají a jihovýchodních oblastí tehdejšího Polska distribuováno na západoevropské trhy. V průběhu 17. století hráli v tomto zprostředkujícím obchodě hlavní roli Řekové, jejichž obchodní společnosti vznikly na území dnešního Rumunska v městech Sibiu (1636) a Braşov (1678); později stoupal vliv obchodníků aromunského původu, kteří byli díky jazykové příbuznosti schopni přímo komunikovat s domácím obyvatelstvem podunajských knížectví. Zatímco Řekové a Aromuni se zabývali hlavně obchodem se zemědělskou produkcí a surovinami, peněžní směnu a finanční transakce ovládali především obchodníci židovští a arménští.
Role benátské obchodní sítě, jejíž součástí byli příslušníci výše zmíněných minorit, byla v této oblasti jihovýchodní Evropy významná nejen z hlediska obchodního, ale podstatným způsobem ovlivňovala i vývoj konfesijního i světského školství, vydávání knih v národních jazycích a úsilí o formování a zachování jejich kolektivní identity.
Na příkladu konkrétních obchodnických rodin různého etnického původu, vytvářejících součást benátské obchodní sítě, dokládá autor konkrétní podobu těchto vztahů. K autorově studii je připojena ediční příloha s výběrem základních typů dochovaných písemností, a přehledné tabulky, dokládající rozsah obchodních cel, vybíraných v Istanbulu v rámci dovozních a vývozních aktivit Benátské republiky v 17. století.

Abstrakt:
This paper is focuses on a topic which is very important for the better knowledge of the social and political evolution of the South-Eastern European area.
The role of the Venetians, and also of the Greek, Armenian and Macedoromanian merchants, subject of the Venice Republic, was very important in Eastern Europe not only from an economic perspective, but also in what concerns the establishment and financial support given to confessional and secular schools, to publication of books in their national languages and to efforts at manufacturing and preserving their collective identity.

Key words: international trade, 17th Century, Venetian Merchants


VELKOVÁ Alice
Household Formation in Bohemia 1700-1850: Inheritance Practice and Family Strategy
(Formování domácností v Čechách v letech 1700-1850: dědická praxe a rodinná strategie)
s. 328-343

Článek se zabývá vlivem dědického práva na formování domácností a majetkovou praxi venkovských rodin usedlých na západočeském panství Šťáhlavy v 18. a první polovině 19. století. Jeho cílem je ukázat, k jakým změnám rodinné strategie v tomto směru došlo, k čemuž si autorka vybrala tři oblasti výzkumu. Nejdříve se soustřeďuje na vztahy mezi nastupujícím a odstupujícím hospodářem. Tato oblast prodělala ve sledovaném období výraznou proměnu. V 18. století bylo hlavní prioritou hospodářů budování rodového majetku, který se snažili udržet v rodině. Podíl příbuzenských převodů byl tak vyšší než 80 %. V 19. století však hospodáři začínají dávat přednost takovému chování, z kterého kyne prospěch jejich současné rodině. To mělo za následek, že hospodáři častěji než dříve získávali svoji první usedlost od nepříbuzného prodejce.
Druhou zkoumanou oblastí byl vztah mezi sňatkem dědice a jeho nástupem na usedlost. Šťáhlavský výzkum ukázal, že zde neplatila v literatuře často uváděná hypotéza, že k tomu, aby muž mohl uzavřít sňatek, potřeboval nejprve vybudovat stabilní pozici (tj. stát se držitelem usedlosti). Sňatek dědice byl důležitou součástí rodinné strategie hospodáře, a proto byl nejčastěji využíván model, při němž dědic nastupoval na usedlost v souvislosti se svým sňatkem. Takový postup totiž přinášel výhody i dědicovým sourozencům.
V poslední části článku se autorka soustředila na roli žen v čele usedlostí. I zde došlo v průběhu zkoumaného období k významným změnám. I když v 18. století nebylo vyloučené, aby žena vedla hospodářství, byl tento stav vnímán spíše jako provizórium. Zdaleka nejvíce žen se do čela usedlostí dostalo coby prozatímní hospodyně. Na konci 18. století však došlo k legislativním změnám, které výrazně posílily právní postavení žen. Žena se mnohem častěji než dříve stává jak spolumajitelkou usedlosti, tak její jedinou řádnou držitelkou.

Abstrakt:
The article deals with the influence of inheritance law on the setting up and formation of rural households in western Bohemia in the 18th and in the first half of the 19th centuries. It focuses on possible differences in the three areas: 1) as regards the ratio of transfers between relatives and non-relatives, 2) in relation to wedding and property transfer, 3) in relation to the percentage of women as heads of household. The author shows that family strategies reacted sensitively to the changing framework such as altered legal practices.

Key words: Household formation, inheritance practice, family strategy


OBZORY LITERATURY / REVIEW ARTICLES AND REVIEWS


DEJMEK Jindřich
Modern History of the Czechoslovak State from a Revisionist Point of View: HEIMANN Mary, Czechoslovakia. The State that Failed
(Moderní dějiny československého státu v revizionistickém pohledu: HEIMANN Mary, Czechoslovakia. The State that Failed)
s. 344-358

Abstrakt:
Recenzní článek (Review Article) podrobně rozebírá dějiny Československa z pera britské historičky Mary Heimann. V textu jsou kriticky přehlížena některé teze autorky, týkající se např. politické praxe meziválečného Československa, jeho minoritní politiky a také problémů odboje za obnovu československého státu v letech druhé světové války. Autor pozoruje, že výklad knihy často potlačuje mezinárodní kontext některých událostí. Současně si všímá selektivního způsobu jejich výběru a také značných mezer ve využití anglických a amerických prací k tématu, jež přispěly k poměrně četným faktografickým omylům autorčina výkladu.

This review article scrutinizes a history of Czechoslovakia from the pen of the British based, American born historian Mary Heimann. This review critically assesses some of the author’s propositions, which relate to, for example, the politics of inter-war Czechoslovakia and its minority policy. She also investigates issues of the resistance movement, which fought for the restoration of the Czechoslovak state in the years following World War II. Dejmek observes that the book under review often overlooks the international context of certain events. At the same time he also comments upon the selective manner in which they are chosen as well as considerable gaps in the use of English and American works on this topic, which contributes to rather numerous factual mistakes in this historian’s interpretation.

Key words: Czechoslovakia – history, minorities in Central Europe, history of the Communist bloc, revisionism


FASORA Lukáš – HANUŠ Jiří
The People in Moravia I-IV Project
(Člověk na Moravě I-IV Projekt)
s. 359-363

Abstrakt:
Člověk na Moravě je název projektu, jehož výstupem jsou čtyřsvazkové sociální dějiny Moravy od konce 18. do konce 20. století, zaměřené na významné osobnosti těchto dějin a na tzv. socioprofesní typy. Vedle hlavního cíle projektu, totiž vytvořit přehled sociálních dějin Moravy, nelze nezmínit také dva cíle další. Rozproudit debatu o sociálních dějinách v rámci odborné veřejnosti a přivést ke spolupráci badatele, kteří se sice výborně orientují v materiálech lokální provenience, ale vzhledem ke svému pracovnímu zařazení nemohou s výsledky svého bádání seznámit širší veřejnost. Projektu se podařilo spojit celkově 8 editorů s různými specializacemi a 6 desítek odborníků z univerzit, Akademie věd i archívů, kteří se podřídili záměru projektu, ale byli schopni k němu přistoupit s tvůrčí energií. Tento projekt se stal základní součástí výzkumného záměru s názvem Dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, řešeného pod vedením prof. Jiřího Malíře od roku 2005 na půdě Filozofické fakulty MU.

The outcome of the project entitled Man in Moravia is a four-volume social history of Moravia in the period between the end of the 18th century and the end of the 20th century. The main aim of the project focusing on important personalities and the so-called socio-professional characters is to create an overview of Moravian social history. The secondary aims are to incite a discussion about social history among the members of the scholarly community and to invite researchers who excel in the issues of local provenience. The project included 8 editors with different specializations and 60 experts from universities, Academy of Science and archives. The project is part of the Centre for Studies in Central European History: Sources, Countries, Culture which has been co-ordinated by Jiří Malíř at the Faculty of Arts of Masaryk University since 2005.

Key words: Moravia, personalities, social history, culture


Recenze / Reviews


PETRÁŇ Josef, České dějiny ve znamení kultury (Výbor studií) (Culture in the Czech History /Selection of studies/)
(Jiří Kubeš) s. 364-366

ČECH Zdirad J. K., Papežské znaky (The Papal Coats of Arms)
(Tomáš Krejčík) s. 366-368

BOLDAN Kamil - URBÁNKOVÁ Emma, Rekonstrukce knihovny Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Katalog inkunábulí roudnické lobkovické knihovny (Die Rekonstruktion der Bibliothek des Bohuslaus Hassenstein von Lobkowitz. Ein Katalog der Inkunabeln der Raudnitzer Lobkowitzer Bibliothek)
(Jiří Pešek) s. 368-374

VOREL Petr, Stříbro evropském peněžním oběhu 16.-17. století (1472-1717)
(Silver in the European Monetary Circulation 16th-17th Century /1472-1717/)
(Tomáš Krejčík) s. 374-376

KNOZ Tomáš, Pobělohorské konfiskace. Moravský průběh, středoevropské souvislosti, obecné aspekty (The Post-White Mountain Confiscations. Moravian Course of Events, Central European Connections, General Aspects)
(Jiří Pešek) s. 377-380

KUBEŠ Jiří, Trnitá cesta Leopolda I. za říšskou korunou (1657-1658) - Volby a korunovace ve Svaté říši římské v raném novověku (The Thorny Road of Leopold I. toward the Imperial Crown (1657-1658) – Elections and Coronations in the Holy Roman Empire during the Early Modern Period)
(Petr Vorel) s. 380-382

FEJTOVÁ Olga - LEDVINKA Václav - PEŠEK Jiří (Hrsg.), Evropská velkoměsta za druhé světové války. Každodennost okupovaného velkoměsta. Praha 1939-1945 v evropském srovnání (European Cities during World War II. Everyday Life in an Occupied City. Prague 1939-1945 in a European Comparison)
(Nina Lohmann) s. 382-385

MEZNÍK Jaroslav, Můj život za vlády komunistů (1948-1989) (My Life under Communist Rule /1948-1989/)
(Jaroslav Pánek) s. 386-394