Historický ústav akademie věd České republiky, v. v. i.

ISSN 0862-6111
ročník 108/2010
č. 2/2010
s. 185-380



Hrad jako symbol v myšlení české středověké šlechty
(The Castle as a Symbol in the Consciousness of Czech Medieval Aristocracy)
s. 185-219

A reconstruction of the spectrum of castle symbolism focused upon a Czech environment has crystalised the general validity of the fundamental levels of meaning and stereotypes in which the castle is understood within the framework of contemporary emblematic communication (and as such was rooted in the consciousness of the aristocracy).
The symbolism of the castle was principally based upon 1. its location and/or possibly 2. its construction − a visually dominant (i.e. commanding) castle was the sign of „controlled landscape“ and simultaneously the representative symbol of its builder or owner; within this framework both the construction of rival castles and the assault on the enemy’s castles (their seizure, or possibly the destruction of a castle represented the undermining of their power and in a certain sense also of their social credibility) had the dual purpose − utilitarian and symbolical.
However, what constituted it as the bearer of meaning was not merely the total visual impact of „the castle in a landscape“ with its underlining architectural monumentality, but also a conveniently selected register of quotes and „references“ − whether references to the type of building (e.g. a lord’s castle) or specific (yet crucially important) construction detail (also including the role of the Lord’s construction guilds in the construction of aristocratic castles). The symbolic role of the castle in the consciousness of a medieval aristocrat is documented by a number of aspects − an attractive looking castle, especially a residential one, was a mark of the owner’s status and an expression of an adequate aristocratic representation (this is especially evident in the case of noble famillies who achieved rapid social ascent), the castle was an expression and embodiment of family traditions and therefore „the legitimacy of power“ (for example by reference to an older building structure, but also by the representation of family castles through their depiction in art).
Indeed, the evidence of castle architecture – however splendid – would not be complete without „the legitimacy component“, namely a group of bearers of meaning: architectonic extracts, antiquated components and eventually clear military features. The former were the expression of the builder’s social status and his links, the latter expressed tradition (one of the key categories of medieval legal thought) and the third was the embodiment of the builder’s self-confidence, his „proud independence“ and „indefatigability“.

Pozornost je věnována hradu jakožto symbolu moci, zástupnému symbolu a výrazovému prostředku symbolické komunikace ve středověké společnosti; chronologický rámec sahá od 12. (13.) do přelomu 15. a 16. století, cílem je rekonstrukce spektra symboliky hradu se zaměřením na české prostředí, v komparativním středoevropském rámci.

Attention is being given to the castle as a symbol of power, a representative symbol and an expressive means of symbolic communication in the medieval community; the chronological framework covers the period from the 12th (13th) century until the end of the 15th and the beginning of the 16th centuries; the aim is to reconstruct the spectrum of castle symbolism with the focus on the Czech environment in the comparative framework of Central Europe.

Key words: castle, medieval aristocracy, symbolical communication, social hierarchy, visualization, Czech Lands, Central Europe

PÁNEK Jaroslav
Majestát z roku 1609 jako téma novodobé české historiografie
(The Letter of Majesty of 1609 in Modern Czech Historiography)
s. 220-243

The Letter of Majesty, dated 9 July 1609, which guaranteed religious freedom in Bohemia, has clamoured for historical interpretation almost since it came into existence. It, indeed, appeared sporadically in historical literature from the beginning of the 17th century until the mid-19th century. However, it only became the topic of modern historiographical research around 1850 when it was also necessary to create a concept of the history of the Czech Lands at the beginning of the Modern Age, in order to provide continuity for František Palacký’s treatment of medieval Czech history. Both of Palacký’s intended successors – Anton Gindely, the creator of a comprehensive and carefully structured view on the Letter of Majesty, and Václav Vladivoj Tomek, who reflected his conservative view on the pre-White Mountain period in a critical interpretation of the events of 1609, paid attention to this theme. Yet, from a chronological point of view Jakub Malý’s interpretation, which accentuated the nationalistic standpoint and Czech „home rule“ within the framework of the Hapsburg Monarchy, came first. He evidently politicized this topic and unilaterally initiated the trend of a eulogistic assessment of this act. Thus, three fundamental assessment streams of the Letter of Majesty emerged as early as the 1850s – a conservatively critical, a national-legitimistic and a liberally balanced concept, each of which present themselves now and again, in variants of diverse strength and intensity.
Succeeding historians, primarily Jaroslav Goll and his ideological successors (such as Kamil Krofta, Julius Glücklich, František Hrubý), like the evangelical historians (Ferdinand Hrejsa and others), have extended the knowledge of the historical context of the Letter of Majesty. Yet, they, in general, reflected in it their democratic, essentially anti-Hapsburg interpretations of pre-White Mountain history. They held the unequivocally positive view of the Letter of Majesty and between 1918-1938 they incorporated it in their efforts to legitimize the Czech state and Czechoslovakia from a historical point of view. Josef Pekař and his successors were more reserved in their opinions, which focused instead upon a potential ambiguity arising from the legislative regulation of the confessional circumstances of 1609. Historiographies in the post-Second World War decades, if they paid any attention to this topic at all (František Kavka, Alois Míka, Josef Janáček and others) accepted, in general, the primarily positive assessment of the Letter of Majesty with a focus on the position of the non-privileged classes. Confessional historiography, especially of an evangelical nature (Rudolf Říčan, Amedeo Molnár) did not come up with anything new in principle, yet it maintained an awareness of the importance of the Letter of Majesty as part of the Czech struggle for freedom of conscience. The evangelical stream of research has been expanded by the work of Noemi Rejchrtová, who placed the events, which occured around 1609, and the role of Václav Budovec in them, within the context of eschatological thought.
At the turn of the 20th century, the issue of the Letter of Majesty entered a new context (political system, communication, historical-anthropological connections, micro-history), which have led to a much more complex approach to this topic and have prevented its undue politisation. The Letter of Majesty has finally been given a new monographical interpretation in work by Jiří Just, while Petr Vorel’s research incorporates it within his synthesis of the pre-White Mountain history, which has until now been judged the best of all.
Although the Letter of Majesty merely represents one extraordinary moment in the development of the Czech and European drive towards toleration, rather than a fundamental milestone in the history of Europe, some outstanding foreign historians, especially in Germany (the most recent being Joachim Bahlcke), in Austria (Thomas Winkelbauer), in France (Olivier Chaline), in Great Britain (Robert J. W. Evans) and the USA (Zdeněk V. David) have devoted considerable energies in researching it. They have introduced important comparative initiatives towards the assessment of the Majesty.

Majestát na náboženskou svobodu z 9. července 1609 se stal předmětem novodobého historiografického bádání krátce po roce 1850 jako součást koncepce českých raně novověkých dějin. Vznikly tři základní interpretační linie – konzervativně kritická, národně legitimizační a liberální. Každá z nich se v různých variantách a v rozdílné intenzitě objevuje až do současnosti. Zatímco v meziválečné době byla do výkladu Majestátu promítána demokratická a protihabsburskou interpretace českých dějin, poválečná marxistická historiografie pomíjela náboženský rozměr Majestátu a zdůrazňovala pouze jeho sociální aspekty. Na přelomu 20. a 21. století se otázka Majestátu dostala do nových tematických souvislostí a do spektra mezinárodního výzkumu, což vede ke komplexnějšímu pohledu na téma a zabraňuje jeho nadměrné politizaci.

The Letter of Majesty on religious freedom from 9 July 1609 became the topic of modern historiographic research soon after 1850 as part of the concept of Czech early modern history. Three fundamental streams of interpretation emerged – the conservatively critical, the national-legitimistic and the liberally balanced concept. Each of these has re-appeared now and again, in variants of diverse strength and intensity until the present time. Whereas the interpretation of the Letter of Majesty in the inter-war period reflected democratic and anti-Hapsburg interpretation of Czech history, post-WW2 Marxist historiography overlooked the religious dimension of the Letter of Majesty and merely emphasized its social aspects. At the turn of the 20th century, the issue of the Letter of Majesty appeared in a new thematic context and became a focus for international research, which has led to a more complex view of this issue, thus preventing its over-politicization.

Key words: Historiography, Czech Lands, Bohemia, religious liberty, Letter of Majesty (1609), Rudolf II

Německý sekulární mecenát v dlouhém 19. století.
(German Secular Patronage in the „Long“ 19th Century)
s. 244-257

In this article the author deals with the issue of German secular patronage throughout the never ending 19th century. He draws attention to the main research problems, such as the burghers’ attitude to patronage; the link between patronage and bourgeois culture and its importance for the establishment of a civic society. He puts the main emphasis on the depiction of the activities of the most important German patrons and art collectors who were active in Berlin at the turn of the 19th century. There they created a unique community which shaped German museum culture and the attitudes of German society towards older and modern art. Their close co-operation with the state also had its counterpart in the realms of higher education and charity. Their activities were also supported by the Emperor Wilhelm II.

Článek pojednává o problematice německého sekulárního mecenátu v dlouhém 19. století, zabývá se hlavními problémy (souvislost s vytvářením občanské společnosti, prosazováním tržních principů do vztahu mezi umělci a publikem) a působením nejvýznamnějších německých mecenášů.

This study focuses on the issues of German secular patronage in the never ending 19th century; it deals with the principal problems (a link to the formation of a civic society, the penetration of market principles into the relationship between artists and their public) and the activities of the most important German art patrons.

Key words: patronage, Germany, 19th century

Sebereflexe a sebestylizace konzervativního německého vzdělance druhé poloviny 20. století. Nad knihou Joachima Festa „Já ne! Bolestné zrání v době nacismu“
(Die Selbstreflexion und Selbststilisierung eines konservativen deutschen Bildungbürgers der zweiten Hälfte des 20. Jahrhunderts. Überlegungen zur tschechischen Ausgabe der Memoiren von Joachim Fest „Ich nicht! Erinnerungen an eine Kindheit und Jugend“)

s. 258-277

Der Aufsatz wird dem deutschen konservativen Intellektuellen Joachim Fest, einem medial einflussreichen Publizisten der Nachkriegszeit gewidmet. Fest war vor allem ein mächtiger Rundfunk- und Zeitungsredakteur bzw. Herausgeber (FAZ), daneben aber auch ein hoch erfolgreicher Buch- und Filmautor mit einem Schwerpunkt vom Interesse für die Zeit des Nationalsozialismus und für seine Protagonisten: vor allem Adolf Hitler, später auch Albert Speer. Es war von Anfang an typisch für ihn, dass er auch die größten Tyrannen der modernen Geschichte als große, wenn auch negative Helden schilderte und gleichzeitig für die Shoa oder die deutschen Massenmorde „im Osten“ nur ein Randinteresse zeigte. Seine Hitler-Biographie von 1973 hatte (trotzdem?) einen erstaunlichen Erfolg und prägte jahrzehntelang Vorstellungen sowohl der deutschen, als auch eines großen Teiles der Weltöffentlichkeit über diese finstere Persönlichkeit. Fest stützte sich bei der Arbeit auf eine breite Fachliteratur und edierte Quellen. Konzeptionell spiegelten seine Werke ursprünglich die abwertende Sichtweise der deutschen Konservativen wider, für welche Hitler und die NS-Bewegung nur sozialistischer Pöbel von der Straße waren, eine Erscheinung, die mit der deutschen Gesellschaft eigentlich so gut wie nichts zu tun hatte. Gerade in der Hitler-Biographie stilisierte Fest Hitler als einen zwar terroristischen, aber doch großen Anführer einer sozial modernisierenden deutschen Revolution. Über seine wichtige Rolle im Historikerstreit von 1986, wo er an der Seite von Nolte auftrat, und seinen ausgeprägten „NS-Entschuldigungsantikommunismus“ zur Geltung brachte, kehrte er zu den Ideen seiner Jugend zurück.
Der Verfasser bemüht sich, nach einer umfassenden einführenden Übersicht über das Festsche Leben und Werk, die erwähnten Aspekte seiner Geschichtsinterpretation und auch der durch ihn verkörperten Selbstfreisprechung der deutschen nationalkonservativen Nachkriegseliten, zu deren vorderen Repräsentanten Fest zweifellos gehörte, auch in dessen hoch stilisierten - romanhaften - Memoiren zu identifizieren.

Studie je věnovaná německému konzervativnímu  intelektuálu Joachimu Festovi, mediálně vlivnému kulturnímu publicistovi poválečné doby a především mezinárodně nesmírně úspěšnému autoru populárních knih a filmů o nacismu a jeho protagonistech, Adolfu Hitlerovi a Albertu Speerovi. Podnětem ke kritickému zamyšlení nad jeho životem a dílem se stalo české vydání jeho vysoce stylizovaných, minulost specificky manipulujících pamětí, které jsou analyzovány v druhé části článku s důrazem na osvětlení zpětné sebestylizace německo nacionálních konzervativních elit.  

The self-reflections and self-stylization of a conservative German intellectual from the second half of the 20th century. On Joachim Fest’s book „Not me! Memoirs of Childhood and Youth“ („Ich nicht! Erinnerungen an eine Kindheit und Jugend“)

This study is devoted to the German conservative intellectual Joachim Fest, an influential journalist and cultural publicist of the post-war period. Above all, he was best known internationally as the exceptionally successful author of popular books and films on Nazism and its protagonists, Adolf Hitler and Albert Speer. A Czech edition of his Memoirs, highly stylized and specifically manipulative of the past, provides the impetus for this critical contemplation of his life and work. The Memoirs are then analysed in the second part of this review, with an emphasis on making the retro-active self-stylization of the German nationalist and conservative elites clear to understand.

Key words: Historiography, modern Germany, conservative elites, World War II


HORČÁKOVÁ Václava – REXOVÁ Kristina
Česká historická bibliografie. Plány a perspektivy
(Czech Historical Bibliography. Plans and Perspectives)
s. 278-286

Práce podává přehled o vývoji české historické bibliografie v Historickém ústavu AV ČR od počátku devadesátých let 20. století, o jejím současném stavu a vybízí k diskusi o jejích perspektivách. Zabývá se otázkami smyslu a významu historické bibliografie v informační společnosti.
Současné existenční problémy Akademie věd vedly k pozastavení vydávání tištěných bibliografických ročenek. Po zrušení tištěných výstupů nastal problém archivace dat a zajištění jejich dlouhodobé existence. Z těchto důvodů bylo přikročeno ke  konverzi dat bibliografické databáze do standardního mezinárodního výměnného formátu, který umožní širší spolupráci s jinými vědeckými knihovnami a připojení k projektům, které mohou  obohatit stávající databázi Bibliografie dějin Českých zemí. Širokou mezinárodní spolupráci navázalo bibliografické pracoviště Historického ústavu v minulých letech také s historickými bibliografiemi řady evropských zemí. V jejím rámci přispívá do mezinárodních databází a zároveň má možnost z nich čerpat těžko dostupné údaje.

This work surveys the development of Czech historical bibliography in the Historical Institute of the Academy of Sciences of the CR since the start of the 1990s, its current research and promotes debate on its perspectives. It deals with the questions of the meaning and importance of historical bibliography in an information society.
Current financial problems in the Academy of Sciences have led to the discontinuation of the publication of annual printed bibliographical bulletins. As a result of the cessation of printed resources, the problem of archival storage and how to ensure their long-term existence has arisen. For these reasons, steps were taken to convert data from the bibliographical database into the standard international exchange format which will facilitate a wider co-operation with other scientific libraries and participation in projects which might enhance the existing database of the Bibliography of History of the Czech Lands. The Bibliographical Section of the Historical Institute has in recent years established wider international co-operation with its historical counterparts in a number of European countries. Within this framework, it contributes to international databases and it also has the possibility of acquiring hard-to-access data from them.

Key words: historical bibliography, bibliographical databases, international co-operation, libraries, Bohemian studies, Czech Republic

Přehledy bádání a historiografických studií

Stát, světec a raný středověk (Opat Prokop očima recenzentů)
(The State, the Saint and the Early Middle Ages - Abbot Prokop as Seen through the Eyes of Review Writers)
s. 287-305

Tento text je reakcí na recenze knihy Petra Sommera, Svatý Prokop. Z počátků českého státu a církve, Praha 2007. Koncepce knihy usilující o interdisciplinární pohled na raný středověk a na Prokopovu osobu byla přijata kladně. Negativní reakce byly spjaty s konceptem organizace raně středověkého českého státu, jeho církve a institutu soukromého vlastnictví. Autor v reakci na tyto výtky vysvětluje, proč je pro něj nepřijatelná argumentace Prokopovým soukromým vlastnictvím jako zdůvodněním existence soukromého a dědičného vlastnictví v českém raném středověku, proč nepovažuje model služebné organizace společnosti za antikvovaný a v čem spočívající principy organizace raného českého státu a jeho společnosti. Dále diskutuje o možnosti využití legendistických textů, penitenciálů a homiliářů pro rekonstrukci Prokopova světa a o míře přípustnosti modelování v historikově práci odpoutávajícího se od pramenů.

This text is a response to a review of Petr Sommer’s book Svatý Prokop. Z počátků českého státu a církve (Saint Prokop. From the Beginnings of the Bohemian State and Church), Prague 2007. The concept of this book, which strives to provide an interdisciplinary view of the Early Middle Age and Prokop’s personality was positively received. However, negative responses related to the concept of the organization of the early medieval Bohemian state, its church and the institution of private property. In response to these reproaches, the author explains why the argument based on Prokop’s ownership of private property as the justification for the existence of private and heritable property in the Early Bohemian Middle Ages is unacceptable to him; why he does not consider the model of the feudal organization of society as antiquated and where the principles of organization of the early Bohemian state and its society lie. Furthermore, he discusses the possibilities of using legendary texts, penitentials and books of homilies for the reconstruction of Prokop’s world and the degree of modelling permissible in the work of a historian who detaches himself from historical resources.

Key words: the Middle Ages, Bohemia, state, church, saint, interdisciplinary approach


SOMMER Petr – TŘEŠTÍK Dušan – ŽEMLIČKA Josef (eds.), Přemyslovci. Budování českého státu
 (Václav Bůžek) s. 306 -311

FLEISCHMANN Peter, Rat und Patriziat in Nürnberg. Die Herrschaft der Ratsgeschlechter vom 13. bis zum 18. Jahrhundert
(Helena Zimmermann) s. 311-314

EPKEHANS Michael – FÖRSTER Stig – HAGEMANN Karen (Hrsg.), Militärische Erinnerungskultur: Soldaten im Spiegel von Biographien, Memoiren und Selbstzeugnissen (Tomáš Jiránek) s. 314-318

KLADIWA Pavel – POKLUDOVÁ Andrea – KAFKOVÁ Renata, Lesk a bída obecních samospráv Moravy a Slezska 1850-1914, II/1. Muži z radnice
(Pavel Cibulka) s. 318-320

Evropské menšiny v meziválečném Sovětském svazu: DÖNNINGHAUS Victor, Minderheiten in Bedrängnis. Sowjetische Politik gegenüber Deutschen, Polen und anderen Diaspora-Nationalitäten 1917-1938
(Jiří Pešek) s. 320-328

Studená válka v nové literatuře: LEFFLER Melwyn P., For the Soul of Mankind. The United States, the Soviet Union, and the Cold War; ZUBOK Vladislav M., A Failed Empire. The Soviet Union in the Cold War from Stalin to Gorbachev; WETTIG Gerhard, Stalin and the Cold War in Europe. The Emergence and Development of East-West Conflict, 1939-1953 (Bohuslav Litera) s. 328-333

 s. 334-354



Hans Lemberg (28. 4. 1933 - 3. 12. 2009)
(Jiří Pešek)
 s. 355-365

Knihy došlé redakci

s. 366

Výtahy z českých časopisů a sborníků
s. 366-379