Cimélie soukromé sbírkyTabula generalis marchionatus Moraviae in sex circulos divisae quos mandato caesareo accurate emensus hac mappa delineatos exhibet Ioh. Christoph Müller S.C.M. capitane[us]. Mědirytina, 1716, grafické měřítko [cca 1:180 000], 974x1374 mm. Mapový obsah ryl brněnský rytec Jan Kryštof Leidig.
2. vydání Franz Reiser, Brno, kolorovaná mědirytina, 4 listy o rozměrech celkem 1020x1400 mm bez rejstříků zeměpisných jmen, 1020x1880 mm s rejstříky zeměpisných jmen. Soukromá sbírka.
Mapa Moravy Jana Kryštofa Müllera z roku 1716 je cennou součástí Müllerových kartografických prací tak jako jeho mapa Čech z roku 1720 a další rukopisné i tištěné mapy. Původní tisky mapy Moravy z roku 1716 jsou velmi vzácné, 2. vydání z roku 1790 se již ve státních i soukromých sbírkách vyskytuje častěji. Získat souhlas se skenováním mapy však nebylo snadné.
Autoři CD-ROM proto děkují nejmenovanému majiteli soukromé sbírky, který Müllerovu mapu Moravy ve vydání 1790 pro zpracování CD-ROM zapůjčil a umožnil tak zpřístupnění další cimélie našeho kartografického bohatství široké veřejnosti.
Müllerova mapa Moravy z roku 1790 se od vydání 1716 liší jen nepatrně. Titul a výzdoba je shodná. Ve 2. vydání byla rytina mapy místy doplněna šrafovým znázorněním reliéfu a celá mapa je pokryta čtvercovou sítí, označenou vodorovně písmeny A–Z a svisle A–Q. Tato síť umožňuje vyhledávání zeměpisných jmen, uvedených v zeměpisných rejstřících na okraji mapy. Na rozdíl od vydání 1716 jsou rejstříky součástí mapy. Na CD-ROM byly rejstříky z důvodu čitelnosti od mapy odděleny. Rovněž z důvodů uživatelských je digitalizovaná mapa rozdělena na 16 pracovních sekcí. V odborné literatuře se mohou lišit údaje o rozměrech mapového díla. Tyto odlišnosti jsou způsobeny deformací papíru jednotlivých studovaných exemplářů.
Müllerova mapa Moravy se stala předlohou pro práce německých, rakouských, francouzských a nizozemských kartografů a nakladatelů. Kromě samostatných map moravských krajů ze 30. a 40. let 18. století vznikaly po celé 18. století přehledné jednolistové mapy Moravy středních a malých měřítek. Jejich obsah byl generalizován, formát zmenšen, titul a měřítko pozměněno. Do vydání Passyho mapy Moravy a Slezska roku 1810 zůstaly tyto odvozené mapy po celé Evropě nejužívanějšími mapovými obrazy Moravy.
V Mapové sbírce Historického ústavu AV ČR v Praze je uloženo pět různých variant map Moravy podle Jana Kryštofa Müllera z 18. století:
Digitalizace map a textů se stejně tak jako u Müllerovy mapy Čech ujal Pavel Vychodil (doporučuje grafický prohlížeč ACDSee 32), záměr a texty připravila Eva Semotanová.
CD-ROM je vyprodán!