Historický ústav akademie věd České republiky, v. v. i.

Kladsko - Proměny středoevropského regionu

Kladsko – Proměny středoevropského regionuEva SEMOTANOVÁ - Ondřej FELCMAN
Kladsko. Proměny středoevropského regionu. Historický atlas.

Hradec Králové, Univerzita Hradec Králové – Praha, Historický ústav AV ČR 2005.

Historický atlas byl vydán s podporou Grantové agentury ČR, grant č. 404/02/0489/A a Královéhradeckého kraje, grant č. KPG200403/30

Svazek je u nás rozebrán. Poslední výtisky je však možno zakoupit za 522 Kč ZDE

Glacio unde nomen? quis fundator?

"Odkud pochází jméno Kladsko? Kdo byl jeho zakladatel?"

Liber III. decadis I. Miscellaneorum historicorum regni Bohemiae topographicus et chorographicus...authore Bohuslao Balbino...Pragae: Typis Georgij Czernoch, M.DC.LXXXI., s. 38.

KladskoStudium každého regionu a cesta k poznání jeho historie začíná obvykle prostorovým vymezením, stanovením územních změn a charakteristikou geografického prostředí. Specifika kladského regionu spočívají v proměnách státní a zemské příslušnosti kladské oblasti, provázených změnami etnické příslušnosti obyvatelstva a několikerými proměnami náboženskými a kulturními. Atlas obsahuje textovou část k problematice dějin kartografie Kladska a k otázkám územního vývoje regionu, v mapové části jsou reprodukovány staré mapy Kladska a nové rekonstrukční mapy kladské země se zřetelem na vývoj středoevropského regionu.

KladskoHistorický atlas Kladska, připravený a vydaný s podporou Grantové agentury České republiky (na vydání přispěl také Královéhradecký kraj), je příspěvkem k rozsáhlému studiu kladského regionu. Výzkum probíhá např. pod záštitou česko-polské Kladské komise, Ústavu historických věd Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, Střediska slezských a českých výzkumů Vratislavské univerzity (Centra Badań Śląskoznawczych i Bohemistycznych Uniwersytetu Wrocławskiego) ve Vratislavi a Historického ústavu Akademie věd České republiky v Praze.

Ukázky obrázků:

Obr. 1, obr. 2, obr. 3, obr. 4 Podzimní krajina v Kladsku severovýchodně od města Kladska
Mapa Kladska Jonase Sculteta z roku 1625 (tzv. Aeluriova mapa)
Mapa Kladska Joana Blaeua podle Jonase Sculteta z roku 1641
Mapa Kladska Tobiase Mayera z roku 1747
Kladsko na mapě pražského arcibiskupství Kristina Plodka roku 1891
Kladsko na topografické mapě 1:25 000, Reichsamt für Landesaufnahme, 1938, reprint 2002
Kladsko na mapě Stanislava Vorla a Karla Kuchaře z roku 1946
Český koutek v Kladsku, mapa Josefa Štefana Kubína z roku 1926
Město Kladsko na plánu M. Krause, cca 1896
Letecký snímek města Kladska z roku 1938
Pohled na město Kladsko od jihu, Friedrich August Pompejus 1862 (podle Friedricha Bernharda Wernera z roku 1737)

Ukázky textů (bez poznámkového aparátu):

Z kapitoly I.2

K problematice územního vývoje kladské oblasti patří především výklad o proměnách rozlohy jejího území a změnách jeho hranic. K historické analýze však náleží také společnost a formy její organizace na daném území, a proto jsou do výkladu zahrnuty i širší otázky spojené jednak se správním statutem oblasti v rámci českého státu, k němuž po staletí příslušela, a jejími státoprávními charakteristikami, jednak v něm nelze pominout pozdější územně státní přesuny Kladského hrabství, resp. kraje, ovlivněné i jeho geopolitickým postavením. V širším pohledu lze na celou problematiku nahlížet jako na soubor několika sice úzce prolínajících, ale jinak samostatných tematických okruhů, které jsou takto i vykládány.

Změny v rozloze kladského kraje a posuny jeho hranic byly již pro svou mnohdy i politickou aktuálnost historiky částečně popsány. Bezkonkurenčně prvním byl zřejmě první kladský historiograf Slezan Aelurius, který jako první zaznamenal existenci hraničních sporů mezi Kladským hrabstvím a českými pány v době, kdy ještě některé z větších pří doznívaly. Zájem o poznání rozlohy kladské oblasti a proměn jejích hranic se plně projevil v 19. století. Bylo to zejména regionální hledisko sledující přesuny okrajových oblastí mezi Kladskem a ostatními částmi východních Čech, které poutalo pozornost historiků a vlastivědců na české (Tomek, Hraše, Sedláček, Šimák) i německé straně (Kögler, Wolkmer, Skalitzky, Alliger, Tschitschke, Heinzel, Wintera, Albert).

Z kapitoly I.3

Kladsko, dnes polský region, sevřený mezi Čechy, Moravou a Slezskem se rozkládá na ploše kolem 1636 km2. Území Kladska má tvar obdélníka přibližně o stranách 55 x 30 x 55 x 30 km, orientovaného kratšími stranami k severozápadu a jihovýchodu. Kladskou kotlinu s městem Kladskem (Kłodzko) a řekou Horní Bystřicí (Bystrzyca) i údolí Kladské Nisy (Nysa Kłodzka) obklopují Bělské hory (Góry Bialskie), Králický Sněžník (Masyw Śnieżnika), Bystřické hory (Góry Bystrzyckie), Stolové hory (Hejšovina, Góry Stołowe), Soví (Jílovské nebo také Kozí) hory (Góry Sowie) a Rychlebské hory (Góry Złote). Hlavní kladské vodní toky Horní Bystřice, Kladská Bystřice (Bystrzyca Kłodzka), Kladská Nisa, Bělá (Biała Lądecka), Morávka (Morawka) i Stěnava (Ścinawka) odvodňují kladské území do Baltického moře, Divoká Orlice do Severního moře. K nejstarším a nejvýznamnějším sídlům patří města Dušníky (Duszniki - Zdrój), Kladsko, Landek (Lądek- Zdrój), Levín (Lewin Kłodzki), Mezilesí (Międzylesie), Nová Ruda (Nowa Ruda) a Radkov (Radków). V místě raně středověké zemské cesty, zvané Kladská, Polská nebo také Náchodská vstupuje z České republiky do Kladska bývalou zemskou bránou - Náchodskou brankou - jedna z nejfrekventovanějších moderních komunikací. Prochází nejprve Českým koutkem a Homolským sedlem, kladským územím s historickou převahou českého osídlení.

Od středověku bylo Kladsko znázorňováno na mapách různých měřítek, vznikaly desítky map a plánů. Kladsko se objevovalo na mapách světadílů, států, zemí a jejich částí - Evropy, střední Evropy, České koruny, Čech, Královéhradeckého kraje, Moravy, Slezska, Polska, Pruska, Německa a Československa, ale i drobných příhraničních regionů, evropského kontinentu a střední Evropy. Vznikaly rovněž samostatné mapy Kladska, jako první mapa Jonase Sculteta z Aeluriovy kroniky Glaciographia, oder Glaetzische Chronika z roku 1625.

Z kapitoly I.4

133; R 55); CDROM 53; Československo, Kladsko, Tomáš Garrigue Masaryk, cca 1916

[Mapa budoucích hranic československého státu, zakreslených Tomášem Garriguem Masarykem v roce 1916.] Foto, bez titulu, bez měřítka, 187x152 mm.
MSHÚ, sign. 6/3/A-2933, skenoval HÚ.
Lit.: SEMOTANOVÁ, Mapy 2001, s. 200.

134; R 56); CDROM 54; Československo, Kladsko, Jan Hocke, cca 1918-1919

République Tchécoslovaque. Service cartographique de l´Armée Tchécoslovaque. Kreslil Jan Hocke. Tisk, nedatováno [1919], grafické měřítko [cca 1:2 900 000], 145x330 mm.
MSHÚ, sign. 6/3/B-874, skenoval HÚ.
Lit.: SEMOTANOVÁ, Mapy 2001, s.202.

135; R 53); CDROM 55; Československo, Kladsko, Service cartographique de l´Armée Tchècoslovaque, 1919

Les frontières de l´état Tchècoslovaque au point de vue stratégique. Service cartographique de l´Armée Tchècoslovaque. Autor neuveden, tisk, nedatováno [1919], bez měřítka [odečet z mapy cca 1:2 800 000], 214x330 mm. Ze souboru map a diagramů, zpracovaných pro jednání mírové konference v Paříži roku 1919-1920, mapa č. 1, příloha k Memorandu č. 2 z roku 1919 (Mémoire No. 2. Les revendications territoriales de la république Tchécoslovaque).
AMZ, Pařížský archiv, skleněné diapozitivy č. 38, též kn. 72, č. 7001; NTM, sign. 1181/3, skenovalo NTM.
Lit:: RASCHHOFER 1937, s. 34-83, mapa č. 1.

136; R 54); CDROM 56; Československo, Librairie Larousse, Kladsko, cca 1919

Pays Tchèques Bohême, Moravie, Silésie Autrichienne et Slovaquie. Librairie Larousse, 13-17 Rue Montparnasse, Paris. Autor neuveden, tisk, nedatováno [cca 1919], 1:1 850 000, 270x 415 mm. V souboru map a diagramů, zpracovaných pro jednání mírové konference v Paříži roku 1919-1920.
MSHÚ, sign. 6/3/B-918, skenoval HÚ. NTM, sign. 1181/84.

137; R 57); CDROM 57; Kladsko, Service cartographique de l´Armée Tchècoslovaque, 1919

Kladsko. Service cartographique de l´Armée Tchècoslovaque. Autor neuveden, tisk, nedatováno [cca 1919], grafické měřítko [cca 1:455 000], 177x200 mm. Ze souboru map a diagramů, zpracovaných pro jednání mírové konference v Paříži roku 1919-1920, mapa č. 17 příloha k Memorandu č. 9 z roku 1919 (Mémoire No. 9. Le problème de la région de Glatz). Vyznačena hranice největšího rozsahu území Kladska a okolí, požadovaná na mírové konferenci v Paříži roku 1919 (maximální varianta).
AMZ, Pařížský archiv, skleněné diapozitivy č. 51, též kn. 72, č. 7002; NTM, sign. 1181/97, skenovalo NTM.
Lit:: RASCHHOFER 1937, s. 266-275, mapa č. 17 .

138; R 58); CDROM 58; Kladsko, Service cartographique de l´Armée Tchècoslovaque, cca 1919

Kladsko. Service cartographique de l´Armée Tchècoslovaque. Autor neuveden, tisk, nedatováno [cca 1919], grafické měřítko [cca 1:455 000], 180x196 mm. Ze souboru map a diagramů, zpracovaných pro jednání mírové konference v Paříži roku 1919. Vyznačena hranice přiměřeného rozsahu území Kladska, požadovaná na mírové konferenci v Paříži roku 1919-1920 (druhá, střední varianta).
AMZ, Pařížský archiv, skleněné diapozitivy č. 50; NTM, sign. 1181/95, skenovalo NTM.

139; R 59); CDROM 59, Kladsko, Service cartographique de l´Armée Tchècoslovaque, 1919

Kladsko. Service cartographique de l´Armée Tchècoslovaque. Autor neuveden, tisk, nedatováno [1919], grafické měřítko [cca 1:455 000], 176x220 mm. Ze souboru map a diagramů, zpracovaných pro jednání mírové konference v Paříži roku 1919-1920, mapa č. 16, příloha k Memorandu č. 9 z roku 1919 (Mémoire No. 9. Le problème de la région de Glatz). Vyznačena hranice nejmenšího rozsahu území Kladska, požadovaná na mírové konferenci v Paříži roku 1919 (minimální varianta).
AMZ, Pařížský archiv, skleněné diapozitivy č. 49; NTM, sign. 1181/96, skenovalo NTM.
Lit:: RASCHHOFER 1937, s. 266-275, mapa č. 16.

Z kapitoly I.5

Kladský zemský znak představuje pro svou pestrou variabilnost zajímavý historicko-heraldický fenomén, který stojí za pozornost. Jeho obraz lze najít ve starších historicko-vlastivědných a historicko-publicistických pracích, od Sedláčkových Hradů až po několik příležitostných sborníků z poválečného období, a nově také v historicko-kastelologické, heraldické a genealogické literatuře z konce 80. a z 90. let. Na rozdíl od německého kulturního prostředí, které se kladským znakem, jeho měnící se podobou a užitím zabývalo již v 19. století (historické práce slezských vlastivědných badatelů) a zájem mu věnovalo i později, mezi světovými válkami a nejnověji v poválečném období, čeští historici a heraldici si této látky takřka nevšimli. Nepočítaje Královu Heraldiku, která zmínila pouze neúplný popis znaku, a Vojtíškovu studii z období vzniku ČSR, to byly teprve zahraničně politické důvody, které vedly alespoň po květnu 1945 k určitému zájmu o kladský znak.

Základní popis znaku hrabství, jeho genezi a variantnost podal V. Vojtíšek ve sborníku, který byl po válce vydán, aby jako řada obdobných prací reflexí kladské minulosti a jejím připomenutím podpořil atmosféru celonárodní tužby po začlenění Kladska do obnovené ČSR. Vyšel však až v roce 1947, kdy československá vláda již upustila od zahraničně politických snah na získání dalších území. Vojtíškův příspěvek byl proto předstihnut krátkou statí H. J. Rokyty v jiném, ke stejnému účelu o rok dříve vydaném sborníku, v níž autor stručně popsal kladský znak, zmínil jeho původ a jeho souvislost s častolovickým erbem a dále se zabýval možnými důvody pro existenci znaku v podobě tří pruhů. V dalším dobovém článku posloužila česká zemská heraldika autorovi k vyvození důvodů o přináležitosti Kladska k bývalému Českému království a tím i o oprávněnosti československých zájmů, ale o kladském znaku nepadlo téměř slova. Ve všech těchto pracích a také v dalších dvou poválečných sbornících byl kladský zemský znak zobrazován většinou v plné výbavě s helmicí, přikrývadly a klenotem, někdy však jenom jako prostý štít.