Historický ústav akademie věd České republiky, v. v. i.

Knihovna Praha


 

Historie a profil fondu:


Založením Státního historického ústavu v roce 1921 se začal vytvářet specializovaný knihovní fond, který dal vzniknout jedné z největších knihoven se zaměřením na odbornou historickou literaturu. V roce 1993 byl s Historickým ústavem sloučen Ústav pro dějiny střední a východní Evropy, čímž se knihovna HÚ AV ČR rozrostla o 70 000 jednotek a její fond se obohatil o řadu jedinečných vědeckých prací vztahujících se k obecným dějinám, zejména slovanských zemí. V současné době knihovna zahrnuje 250 000 knihovních jednotek.  V tomto čísle je obsaženo cca tisíc starých tisků, jež byly vydány v rozmezí let 1500-1800. Roční přírůstek se pohybuje kolem dvou tisíc knih. Zvláštní sbírku tvoří kolekce kandidátských disertací z oboru českých, československých a obecných dějin, které byly obhájeny v Historickém ústavu. Knihovna má ve svém fondu cca 360 titulů časopisů, z nichž většina je získávána výměnou. Spolupráce s mnoha tuzemskými i zahraničními institucemi umožňuje získávat velké množství odborné na historii zaměřené literatury (periodik a publikací). V roce 1993 odkázal Historickému ústavu svoji rozsáhlou knihovnu prof. Dr. Volker Press (Tübingen). Tento soubor, obsahující systematicky pořizované publikace k evropským dějinám 16.-19. století, je postupně začleňován do ústavního knižního fondu. Fond studovny zahrnuje základní edice, encyklopedie, biografické příručky, jazykové slovníky a historické časopisy.
Ve studovně je možnost připojení WIFI.


Staré tisky na Manuscriptoriu


Termínem staré tisky se označují knihy, které byly vydány v letech 1500-1800 (tisky před rokem 1500 nesou označení prvotisky, inkunabule). Knihovna Historického ústavu schraňuje tři prvotisky a cca jeden tisíc starých tisků, které tvoří tematicky nesourodý celek. Převažují knihy historiografického charakteru, které jsou věnovány jak dějinám zemí Koruny české a habsburské monarchie, tak i Římsko-německé říše i některých dalších evropských států. Jsou mezi nimi např. díla B. Paprockého z Hlohol, J. Dubravia, P. Stránského, J. Krugera, M. B. Boleluckého, je zde také uložena řada historických pojednání B. Balbína, práce T. Pešiny z Čechorodu,  J. F. Hammerschmidta, F. M. Pelcla, M. A. Voigta, F. Pubičky. Kromě uvedených příkladů se mezi starými tisky HÚ nalézají historická pojednání dalších českých i zahraničních historiků od 16. do 18. století. Vedle dějepisných pojednání tato knihovna obsahuje ze starých tisků také četné práce teologické a hagiografické, díla s tematikou právnickou, politickou a diplomatickou, méně pak knihy věnované  hospodářství, filozofii, geografii, ale také slovníky a encyklopedie.
Jazykem těchto tisků je především němčina a latina, v menší míře francouzština a čeština, spíš ojedinělá je pak italština. Z časového hlediska pochází největší část těchto tisků z 18. století.

Ze sbírky starých tisků jsme zatím vybrali patnácti titulů, které jsou po digitalizaci přístupné v Manuscriptoriu.