Historický ústav akademie věd České republiky, v. v. i.

Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), poskytovatel Ministerstvo kultury ČR


Český historický atlas


Konsorcium příjemců


Příjemce – koordinátor:
Historický ústav AV ČR, v. v. i.
prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc.


Příjemce:
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební
doc. Ing. Jiří Cajthaml, Ph.D.


Identifikační kód projektu: DG16P02H010
Doba trvání: 2016-2020


Projekt „Český historický atlas“ se hlásí k Programu NAKI II (1. Národní identita, 1.1 Výzkum a jeho uplatnění - historické vědní obory a archeologie) a k Prioritám VaVaI (3.2 Národní, regionální a lokální identita a tradice, 3.2.1 Znalosti historie jako předpoklad uchovávání a pěstování národní, regionální a lokální identity, paměti a tradice v národním kontextu).
Vychází z dosavadní spolupráce Historického ústavu AV ČR a Katedry geomatiky FSv ČVUT v oblasti atlasové dějepisné kartografie, realizované v rámci Akademického atlasu českých dějin a dalších historickokartografických prací. Cílem projektu je navázat na tyto práce, pokračovat v přípravě dosud nezpracovaných, historický významných a celospolečensky atraktivních témat, zejména k období 20. století, a zpřístupnit tato témata  formou specializovaných map s textovým a obrazovým komentářem moderními metodami a přístupy v české i anglické jazykové verzi na zamýšleném elektronickém portálu „Český historický atlas.“ Součástí  projektu je rovněž zpracování tištěné verze dějepisného atlasu pro období 20. století. 

Mapa: Praha na Bělohlavově mapě 1:75 000 před rokem 1918


Telč a jeziuté, řád a jeho mecenáši


Konsorcium příjemců

Příjemce – koordinátor:
Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Mgr. Kateřina Valentová, Ph.D.


Příjemci:
Národní památkový ústav
Mgr. Jana Dostálová

Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v.v.i.
Mgr. Bc. Michaela Ramešová


Identifikační kód projektu: DG16P02M043
Doba trvání: 2016-2020


Hlavním cílem projektu je přinést nové poznatky o formování národní identity syntetickým pohledem na dosud nepoznanou stránku historie města Telč, které se v době baroka stalo regionálním centrem prvořadého významu také díky působení jezuitské komunity. Zvláštní postavení telčského řádového domu jakožto střediska vrcholné duchovní formace české řádové provincie, úzký vztah fundátorů ke koleji a sepětí s organismem města poskytuje jedinečnou příležitost sledovat nejen vnitřní charakter, ale i dosud nepoznanou interakci těchto klíčových subjektů. Na základě shromáždění všech pramenů, které o jejich vzájemném působení svědčí, jejich analýzy a interpretace se rozvine rozsáhlý výzkum, který umožní aplikaci nabytých znalostí a vypracování metodiky evidence dokladů hmotné kultury, která poskytne efektivní nástroj unifikované dokumentace a využití dat.
Součástí projektu je snaha překlenout asymetrii odborného diskursu a ustáleného schématu chápání kulturního dědictví spojeného s jezuity. Pomůže také korigovat mýty a polopravdy, které podporují diskontinuitu pohledu na formování naší národní identity.

Dne 14. 11. 2017 byl spuštěn web projektu Telč a jezuité. Řád a jeho mecenáši (NAKI II č. DG16P02M043). Poskytuje základní informace o projektu, pořádaných akci  i plánovaných výstupech. Součásti je i katalog jezuitských  památek v Telči a okolí: https://jezuitetelc.cz/cz



Věnná města českých královen (Živá součást historického vědomí a její podpora nástroji historické geografie, virtuální reality a kyberprostoru)


Konsorcium příjemců


Příjemce – koordinátor:
Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta
doc. Mgr. Petr Grulich, Ph.D.


Příjemce:
Historický ústav AV ČR, v. v. i.
prof. PhDr. Josef Žemlička, DrSc.


Příjemce:
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta informačních technologií
Ing. Jiří Chludil


Identifikační kód projektu: DG18P02OVV015
Doba trvání: 2018-2022


Města patřící v minulosti českým královnám, tzv. královská věnná města (stabilněji Hradec Králové, Chrudim, Vysoké Mýto, Polička, Jaroměř, Dvůr Králové, Trutnov, Nový Bydžov, Mělník), jsou z řady pohledů zvláštní kategorií mezi českými historickými městy. Až na Mělník tvoří specifickou geografickou enklávu na východě Čech. Instituce se začala utvářet počátkem 14. století a prošla složitým vývojem. Věnná města se stala zdrojem příjmů královen a v případě středověkého Hradce a Mělníka na čas sídlem několika z nich. De iure institut věnných měst zanikl až roku 1918. Reflexe jejich historického charisma ožily v 19. stol. během národního obrození a žijí dosud jako jedna z náplní identity těchto měst ve vztahu k ostatním městům ČR. Hlavním cílem předkládaného projektu je v souladu se specifickým cílem NAKI II 1.1 aplikovaný výzkum a experimentální vývoj zaměřený na prezentaci tohoto výhradně českého dějinného fenoménu široké veřejnosti pomocí nástrojů historické geografie a vyspělé počítačové grafiky. Hlavními výstupy projektu budou členitá mobilní aplikace a webportál, jež budou sloužit jako specializovaný historický průvodce věnnými městy a jejich městskou krajinou, a specializované (rekonstrukční) mapy celé regionální enklávy i samotných měst. V případě Hradce Králové bude průvodce poskytovat možnost 3D cesty časem na bázi tzv. rozšířené virtuální reality, vč. 3D rekonstrukce již zaniklých městských areálů a ukázek dobového života. Pro Dvůr Králové, Jaroměř, Poličku a Vysoké Mýto vzniknou svazky Historického atlasu měst ČR jako další hlavní výstupy projektu. Společně s vedlejšími výstupy bude vytvořen soubor prezentující věnná města laické i odborné veřejnosti. Zároveň podpoří zvláštní roli věnných měst v české národní a regionální identitě.



Historické vodohospodářské objekty, jejich hodnota, funkce a význam pro současnou dobu


Konsorcium příjemců


Příjemce – koordinátor:
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i.
Ing. Miriam Dzuráková


Příjemce:
Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Mgr. Aleš Vyskočil, Ph.D.


Příjemce:
Národní památkový ústav
Mgr. Michaela Ryšková


Příjemce:
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v .i.
Mgr. Marek Havlíček, Ph.D.


Příjemce:
Univerzita Palackého v Olomouci
RNDr. Renata Pavelková, Ph.D.


Identifikační kód projektu: DG18P02OVV019
Doba trvání: 2018-2022


Záměrem projektu je přispět k poznání, systematické dokumentaci a nastavení objektivních hodnotících kritérií pro specifickou skupinu technických památek – historické vodohospodářské stavby. Hlavním cílem projektu je vytvoření metodiky jednoznačné identifikace, třídění, hodnocení z hlediska památkové péče, ochrany a obnovy historických vodohospodářských objektů, a to prostřednictvím kritérií stanovených na základě interdisciplinárního přístupu. Výsledků bude dosaženo dokumentací a analýzou vývoje těchto památek ve vybraných modelových územích s využitím historických topografických map pěti časových období a dalších archivních zdrojů, komparativní analýzou vývoje různých typů vodohospodářských objektů ve vybraných modelových územích s odlišnými přírodními i socioekonomickými podmínkami. Vytvořeny budou databáze, soubory map a metodický postup identifikace, třídění a hodnocení vodohospodářských objektů, který bude významným přínosem pro další výzkumné činnosti zahrnující dokumentaci, hodnocení, ochranu a obnovu specifického fondu kulturního dědictví. Pro posílení historického povědomí veřejnosti a propagaci tohoto typu kulturně-technického dědictví bude na konci projektu uskutečněna výstava (koncipovaná jako putovní) opatřená kritickým katalogem.