Historický ústav akademie věd České republiky, v. v. i.

Grantová agentura ČR

Výzkumné centrum historické geografie
Grantový projekt excelence

Nositel: Historický ústav AV ČR
Řešitel: prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc.
Spolunositel: Přírodovědecká fakulta UK
Spoluřešitel: RNDr. a Mgr. Pavel Chromý, PhD.


Identifikační kód projektu: P410/12/G113
Doba trvání projektu: 2012-2018

Projekt rozvíjí výzkumy, realizované v Historickém ústavu AV ČR a na Katedře sociální geografei a regionálního rozvoje Př F UK v Praze. Cílem projektu je vznik společné institucionální platformy historickogeografického výzkumu v Česku a posílení jeho mezinárodní srovnatelnosti. Ve výzkumu je kladen důraz zejména na teoreticko-metodologické přístupy  české historické geografie v evropském a světovém kontextu. K jednotlivým dílčím řešeným tématům patří mimo jiné proměny městské a venkovské  krajiny na základě analýzy a interpretace široké škály historických pramenů, studium polarizace prostoru v souvislosti se změnami hranic a územních identit a historickogegorafický výzkum utváření přírodního a kulturního dědictví. Výsledky výzkumu budou zpřístupňovány formou publikací a konferenčních jednání. Více 
 


Transnacionální politika a ČSSR na poli stíhání nacistických válečných zločinů
ve střední Evropě v letech 1960 až 1990

Nositel grantu: Historický ústav AV ČR
Řešitel: PhDr. Vojtěch Kyncl, Ph.D.

Identifikační kód projektu: 15-24851S
Doba trvání: 2015-2017

Trestněprávní stíhání nacistických válečných zločinců se od počátku šedesátých let 20. století stalo důležitým politickým a diplomatickým nástrojem zemí Východního bloku v ideologickém boji proti západoněmecké republice. Vedle morálního rozměru neprosazené mezinárodní spravedlnosti sloužilo téma k nátlaku socialistického tábora vůči justičním a vojenským systémům západoevropských zemí. Komunistický režim stavěl své opodstatnění na vykořenění nacismu a to nejen na území svého vlivu. Badatelský záměr se orientuje na fungování Československé vládní komise pro stíhání nacistických válečných zločinců, která se stala mezirezortní institucí spojující kriminalisty, právníky a politiky s přeživšími, pozůstalými, historiky, novináři i pachateli. Komise se stala průsečíkem různorodých zájmů, které měla sjednotit a využít v široké škále cílů, v nichž hrála spravedlnost jen jednu z rolí. Nepotrestaní pachatelé nacistických a válečných zločinů byli povýšeni mezi hlavní témata vzájemných vztahů mezi Československem, Rakouskem, východním a především západním Německem.
Výzkumný záměr zaručí první obsažné prozkoumání problematiky stíhání nacistických zločinců v Československu a jeho odezvu v obou německých státech a Rakousku. Výsledkem práce bude obsáhlá monografie a vědecké studie věnované faktografii a právní analýze problému.


Dítě ve středověku a raném novověku v českých zemích

Nositel grantu: Historický ústav AV ČR
Řešitel PhDr. Dana Dvořáčková, Ph.D.

Identifikační kód projektu: GA15-02196S
Doba trvání: 2015-2017

Cílem navrhovaného projektu je výzkum postavení dítěte ve společnosti středověku a raného novověku, který byl sledován komplexně pouze pro oblast západní Evropy. Nejedná se ale o pokračování v polemice s Ph. Arièsem, ani o pouhé dohledávání důkazů o péči a lásce rodičů. Cíl je postihnout pojetí dětství ve středověku a raném novověku spolu s konfesijními specifiky českých zemí, a zahrnutí do celoevropského kontextu, kde toto schází. Současně postižení domácích vývojových trendů v širším kontextu soudobých (středo)evropských vzdělanostních, kulturních, sociálních či právních dějin. Tříletý projekt bude na základě analýzy do výzkumu dosud nezahrnutých archivních, rukopisných i vydaných pramenů různé povahy zkoumat: 1. koncepty dětství v českých zemích ve středověku a v raném novověku, 2. postavení dítěte v rodině, 3. výchovu a vzdělávání dětí, 4. dítě a společnost, přičemž vždy zohlední konfesijní výjimečnost. Hlavní výstup – kolektivní monografie komplexně pojednávající o sledovaném fenoménu.


Bratrská šlechta v Čechách a na Moravě. Formování konfesní identity urozených a její proměny
v první polovině 17. století

Nositel: Historický ústav AV ČR
Řešitel: Mgr. Jiří Just, Th.D.

Identifikační kód projektu: 16-11332S
Doba trvání projektu: 2016-2018

Interdisciplinární projekt je zaměřen na výzkum konfesionality české a moravské šlechty, která se v první polovině 17. století hlásila k vyznání jednoty bratrské. Jeho předmětem jsou rozhodující vlivy na vytváření konfesní identity urozenců, jako rodové konfesní tradice, vzdělávání podmíněné konfesním kontextem a interakce vycházející z různých forem komunikace mezi bratrskými duchovními a příslušníky nobility, jakož i mezi urozenci aevropskými vzdělanostními elitami. Analyzovány budou též způsoby, jakými bratrská šlechta prezentovala svoji konfesní identitu v oblasti hmotné podpory lokálních sborů, projevy vzdělanostního nebo kulturního mecenátu či recepce nábožensky vzdělávací literatury. Budou též charakterizovány proměny v chápání konfesní identity podmíněné integrací bratrské šlechty v prostředí náboženského exilu do doby kolem poloviny 17. století, kdy se urozenci pokoušeli etablovat v kontextu jiných nekatolických konfesních kultur. Výsledky projektu budou shrnuty v závěrečné syntéze, prezentované monografií.


Ladislav Novomeský mezi stalinismem a reformním komunismem. Básník v politice a veřejném životě
(1945–1970)

Nositel: Historický ústav AV ČR
Řešitel: PhDr. Zdeněk Doskočil, Ph.D.

Identifikační kód projektu: 16–02046S
Doba trvání: 2016–2018

Projekt bude analyzovat mnohovrstevnatou a místy kontroverzní politickou a veřejnou činnost básníka Ladislava Novomeského v letech 1945–1970. Jeho hlavním cílem je doplnit dosavadní literárněvědnou a historiografickou produkci, reflektující ho především jako umělce a novináře, o profil Novomeského – komunistického politika, intelektuála, ideologa a kulturního pracovníka v kontextu proměn politického a společenského dění v Československu. Zároveň projekt bude příspěvkem k dějinám komunistické inteligence, analýze vztahu intelektuálů a moci v systému státního socialismu, rozvoji slovenského školství a kultury, problematice česko-slovenských vztahů, fenoménu represí 50. let, rozboru kořenů reformního vývoje a formování národně-emancipačního hnutí na Slovensku v 60. letech. Současně postihne Novomeského pozici v dobovém intelektuálním diskurzu. Výstupem projektu bude autorská monografie a série dílčích studií.


Zrození úředníka. Moc, kultura a identita novodobého úředníka v 18. století

Nositel: Historický ústav AV ČR
Řešitel: PhDr. Martina Ondo Grečenková, Ph.D.

Identifikační kód projektu: 16-12844S
Doba trvání: 2016–2018

Projekt je věnován procesu vzniku společenské vrstvy moderního úřednictva v 18. století v českých zemích a jeho zasazení do evropského dobového kontextu. Právě v 18. století dochází k přerodu tradičního úředníka v moderního byrokrata. Ten získává zásadní postavení v osvícenské době, při prosazování osvícenských reforem, jako nástroj disciplinace a řádu ve společnosti. Západoevropská historiografie věnovala tomuto fenoménu značnou pozornost, u nás však jde o téma zcela nezpracované, jakkoli podstatné z hlediska dějin i aktuálního dopadu na současnost. Projekt doplňuje tuto mezeru v poznání naší společnosti a otevírá vědeckou diskusi nad daným tématem i samotnou definicí a sémantickou rovinou tohoto pojmu. Předmětem výzkumu je předně formování identity úřednictva jako nové socio-profesní skupiny, porovnání postav byrokrata státní, městské a vrchnostenské správy, vzdělání a kariéra úředníků a jejich zapojení do kulturního života, problematika norem a praxe v úřední činnosti.


Polští repatrianti a uprchlíci v poválečném Československu

Nositel: Historický ústav AV ČR
Řešitel: doc. PhDr. Jiří Friedl, Ph.D.

Identifikační kód projektu: 17 – 01233S
Doba trvání: 2017–2019

Cílem projektu je zpracovat problematiku polských repatriantů a uprchlíků v Československu po druhé světové válce. V případě repatriantů nebudou předmětem výzkumu pouze polští občané, které konec války zastihl na československém území, nýbrž také organizace tranzitních transportů ze západních okupačních zón přes Československo. Touto cestou se přes Československo vracely statisíce polských občanů. Zároveň však existoval pohyb i opačným směrem, kdy rovněž značné množství polských občanů utíkalo z politických, sociálních nebo národnostních důvodů přes Československo na Západ. Výzkum bude ohraničen rokem 1948, kdy jednak skončila repatriace polských občanů přes Československo (odvolání polské repatriační mise z Prahy) a jednak kvůli uzavření západní hranice v podstatě zmizely možnosti útěků do západních zemí. Zkoumané téma bude samozřejmě zasazeno do širších dějinných souvislostí a bude představovat případovou studii o roli Československa v poválečných migracích.


Panovnický majestát mezi barokem a osvícenstvím. Habsburkové jako čeští králové v 17. a 18. století

Nositel: Historický ústav AV ČR
Řešitel: PhDr. Jiří Hrbek, Ph. D.

Identifikační kód projektu: 17-08169S
Doba trvání: 2017-2019

Projekt se věnuje strukturálním problémům panovnické moci v Čechách v 17. a 18. století, kdy střední Evropa zažívala proměnu barokní společnosti ve společnost osvícenskou. Na tuto změnu reagovali a mnohdy ji přímo iniciovali habsburští panovníci, vystupující vůči zdejšímu obyvatelstvu v roli českých králů. Cílem projektu nejsou biogramy panovníků, ani popis událostí v době jejich vlády, ale posouzení vybraných aspektů habsburské vlády jako významných činitelů při její legitimizaci (panovnický ceremoniál a rituály, politická teorie a její vyjádření v právních dokumentech, vytváření obrazu panovníka v české společnosti a jeho recepce apod.). Pochopitelně řešitelé navrhovaného projektu nemohou pominout (středo)evropský rozměr rodu Habsburků; jejich vláda v dalších zemích stejně jako jejich osobnostní profil budou tvořit nutné pozadí pro posouzení vztahu k českým zemím.


Místa paměti v procesu formování české společnosti v 19. a na počátku 20. století

Nositel: Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel: prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc.

Identifikační kód projektu: 17-11309S
Doba trvání projektu: 2017-2019

Projekt je zaměřen na analýzu funkce profilových „míst paměti“ v prostoru a v čase a na jejich význam v procesu formování české moderní společnosti. Projekt klade důraz na komparativní přístup a na interdisciplinární využití širokého spektra hmotných a nehmotných pramenů tak, aby zachytil hlavní i specifické proudy historického vědomí, například názorové odlišnosti mezi městem a venkovem, centrem a periferií či tenzi a diference v českých a česko-německých
výkladech společných dějin. K hlavním úkolům výzkumu patří též objasnění otázky, jakým způsobem se jednotlivé složky české společnosti vztahovaly k místům paměti a jak se jejich prostřednictvím identifikovaly a zároveň utvrzovaly v pocitu sounáležitosti (profesní sdružení, spolky, festivity). Projekt prohloubí poznatky v oblasti výzkumu vzniku českých historických stereotypů a proměn českého historického vědomí. Výsledky výzkumu budou prezentovány formou publikací a v rámci konferenčních jednání.


RBMV X. Listiny a listy východočeských archivů z doby Václava IV.

Nositel: Historický ústav AV ČR
Řešitel: doc. PhDr. Pavel Otmar Krafl, Dr.

Identifikační kód projektu: 17-16153S
Doba trvání projektu: 2017-2019

Předmětem grantového projektu je pramenný výzkum ve východočeských archivech a zpracování rukopisu dalšího svazku Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV. (1378 dec.–1419 aug. 16). Editoři dohledají veškeré originály, středověké opisy a pozdější konfirmace listin a listů, dochovaných v Státním oblastním archivu v Zámrsku včetně jeho okresních poboček (Státní okresní archivy), zpracují v jejich edice včetně pomocného aparátu. Výstupem projektu bude X. svazek RBMV. Nadto bude proveden pro potřebu RBMV pramenný výzkum listinného materiálu bývalého kláštera řeholních kanovníků sv. Augustina v Kladsku, ve středověku integrální součásti Českého království a východočeského regionu. Jeho výsledkem bude soupis dochovaných listin archivu jmenované kanonie a fotodokumentace pro následné ediční zpracování.


Vztahová síť papežských nunciů a španělských vyslanců v prostředí císařského dvora na přelomu 16. a 17. století

Nositel grantu: Historický ústav AV
Řešitel: PhDr. Mgr. Tomáš Černušák, Ph.D.
Spolunositel grantu: Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická
Spoluřešitel: doc. Mgr. Pavel Marek, Ph.D.

Identifikační kód projektu: 17-06049S
Doba trvání: 2017-2019

Mezi nejvýznamnější mocenská střediska císařského dvora se již ve druhé polovině 16. století zařadily papežská nunciatura a španělské vyslanectví. Diplomaté, kteří stáli v čele těchto institucí, představovali významný zdroj informací o dění v Římsko-německé říši a v habsburských zemích a důležitý faktor v prosazování partikulárních zájmů Španělska a Papežského státu. Aby jejich působení v cizím prostředí bylo efektivní, museli vyslanci zformovat a účinně využívat specifické vztahové sítě. Výzkum se soustředí na otázky související se vznikem těchto sítí, významem jednotlivých klientů z hlediska věrohodnosti předávaných informací, otázky jejich motivace a odměňování. Zároveň bude analyzován způsob komunikace diplomatů s císařem a dvořany, to vše v době vlády Rudolfa II. a Matyáše. Komparace zjištěných skutečností umožní ověřit, nakolik se vztahové sítě španělských vyslanců a papežských nunciů prostupovaly, a k jakým transformacím (a zda vůbec) v nich docházelo.


Proměna a společenská aktivizace rurálního prostředí na Moravě a v Rakouském Slezsku 1861–1914

Nositel: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta
Řešitel: doc. PhDr. Pavel Kladiwa, Ph.D.
Spolunositel: Historický ústav AVČR
Spoluřešitel: Mgr. Milan Řepa, Ph.D.

Registrační číslo 17-02986S
Doba řešení: 2017–2019

Projekt si klade za cíl analyzovat, jakým způsobem v rurálních oblastech Moravy a Rakouského Slezska postupovaly a do jaké míry se ve vymezeném období etablovaly modernizační procesy spjaté s principy občanské společnosti, respektive národní ideologie. Výzkum bude založen na reprezentativním vzorku vesnic a venkovských měst, zvoleném tak, aby pokryl českojazyčné, německojazyčné, polskojazyčné i jazykově smíšené okresy, respektive různá socioekonomická prostředí (úrodnější oblasti, podhorské oblasti). Výzkum bude spočívat mimo jiné v analýze složení a činnosti lokálních „elit“, spolkového a společenského života, obecních voleb, modernizačních impulzů a rovněž v diskurzivní analýze tisku. Klíčové bude sledování komunikačních a organizačních struktur, kterými se občanský (modernizační) a národní diskurz etablovaly v rurálním prostředí, jakož i toho, jak byl tento diskurz v periferním prostředí vnímán a obsahově upravován.