Historický ústav akademie věd České republiky, v. v. i.

Grantová agentura ČR

GRANTOVÉ PROJEKTY EXCELENCE

Výzkumné centrum historické geografie

Nositel: Historický ústav AV ČR
Řešitel: prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc.
Spolunositel: Přírodovědecká fakulta UK
Spoluřešitel: RNDr. a Mgr. Pavel Chromý, PhD.

Identifikační kód projektu: P410/12/G113
Doba trvání projektu: 2012-2018

Projekt rozvíjí výzkumy, realizované v Historickém ústavu AV ČR a na Katedře sociální geografei a regionálního rozvoje Př F UK v Praze. Cílem projektu je vznik společné institucionální platformy historickogeografického výzkumu v Česku a posílení jeho mezinárodní srovnatelnosti. Ve výzkumu je kladen důraz zejména na teoreticko-metodologické přístupy  české historické geografie v evropském a světovém kontextu. K jednotlivým dílčím řešeným tématům patří mimo jiné proměny městské a venkovské  krajiny na základě analýzy a interpretace široké škály historických pramenů, studium polarizace prostoru v souvislosti se změnami hranic a územních identit a historickogegorafický výzkum utváření přírodního a kulturního dědictví. Výsledky výzkumu budou zpřístupňovány formou publikací a konferenčních jednání. Více 


STANDARDNÍ GRANTOVÉ PROJEKTY

Bratrská šlechta v Čechách a na Moravě. Formování konfesní identity urozených a její proměny
v první polovině 17. století

Nositel: Historický ústav AV ČR
Řešitel: Mgr. Jiří Just, Th.D.

Identifikační kód projektu: 16-11332S
Doba trvání projektu: 2016-2018

Interdisciplinární projekt je zaměřen na výzkum konfesionality české a moravské šlechty, která se v první polovině 17. století hlásila k vyznání jednoty bratrské. Jeho předmětem jsou rozhodující vlivy na vytváření konfesní identity urozenců, jako rodové konfesní tradice, vzdělávání podmíněné konfesním kontextem a interakce vycházející z různých forem komunikace mezi bratrskými duchovními a příslušníky nobility, jakož i mezi urozenci aevropskými vzdělanostními elitami. Analyzovány budou též způsoby, jakými bratrská šlechta prezentovala svoji konfesní identitu v oblasti hmotné podpory lokálních sborů, projevy vzdělanostního nebo kulturního mecenátu či recepce nábožensky vzdělávací literatury. Budou též charakterizovány proměny v chápání konfesní identity podmíněné integrací bratrské šlechty v prostředí náboženského exilu do doby kolem poloviny 17. století, kdy se urozenci pokoušeli etablovat v kontextu jiných nekatolických konfesních kultur. Výsledky projektu budou shrnuty v závěrečné syntéze, prezentované monografií.


Ladislav Novomeský mezi stalinismem a reformním komunismem. Básník v politice a veřejném životě
(1945–1970)

Nositel: Historický ústav AV ČR
Řešitel: PhDr. Zdeněk Doskočil, Ph.D.

Identifikační kód projektu: 16–02046S
Doba trvání: 2016–2018

Projekt bude analyzovat mnohovrstevnatou a místy kontroverzní politickou a veřejnou činnost básníka Ladislava Novomeského v letech 1945–1970. Jeho hlavním cílem je doplnit dosavadní literárněvědnou a historiografickou produkci, reflektující ho především jako umělce a novináře, o profil Novomeského – komunistického politika, intelektuála, ideologa a kulturního pracovníka v kontextu proměn politického a společenského dění v Československu. Zároveň projekt bude příspěvkem k dějinám komunistické inteligence, analýze vztahu intelektuálů a moci v systému státního socialismu, rozvoji slovenského školství a kultury, problematice česko-slovenských vztahů, fenoménu represí 50. let, rozboru kořenů reformního vývoje a formování národně-emancipačního hnutí na Slovensku v 60. letech. Současně postihne Novomeského pozici v dobovém intelektuálním diskurzu. Výstupem projektu bude autorská monografie a série dílčích studií.


Zrození úředníka. Moc, kultura a identita novodobého úředníka v 18. století

Nositel: Historický ústav AV ČR
Řešitel: PhDr. Martina Ondo Grečenková, Ph.D.

Identifikační kód projektu: 16-12844S
Doba trvání: 2016–2018

Projekt je věnován procesu vzniku společenské vrstvy moderního úřednictva v 18. století v českých zemích a jeho zasazení do evropského dobového kontextu. Právě v 18. století dochází k přerodu tradičního úředníka v moderního byrokrata. Ten získává zásadní postavení v osvícenské době, při prosazování osvícenských reforem, jako nástroj disciplinace a řádu ve společnosti. Západoevropská historiografie věnovala tomuto fenoménu značnou pozornost, u nás však jde o téma zcela nezpracované, jakkoli podstatné z hlediska dějin i aktuálního dopadu na současnost. Projekt doplňuje tuto mezeru v poznání naší společnosti a otevírá vědeckou diskusi nad daným tématem i samotnou definicí a sémantickou rovinou tohoto pojmu. Předmětem výzkumu je předně formování identity úřednictva jako nové socio-profesní skupiny, porovnání postav byrokrata státní, městské a vrchnostenské správy, vzdělání a kariéra úředníků a jejich zapojení do kulturního života, problematika norem a praxe v úřední činnosti.


Polští repatrianti a uprchlíci v poválečném Československu


Nositel: Historický ústav AV ČR
Řešitel: doc. PhDr. Jiří Friedl, Ph.D.

Identifikační kód projektu: 17 – 01233S
Doba trvání: 2017–2019

Cílem projektu je zpracovat problematiku polských repatriantů a uprchlíků v Československu po druhé světové válce. V případě repatriantů nebudou předmětem výzkumu pouze polští občané, které konec války zastihl na československém území, nýbrž také organizace tranzitních transportů ze západních okupačních zón přes Československo. Touto cestou se přes Československo vracely statisíce polských občanů. Zároveň však existoval pohyb i opačným směrem, kdy rovněž značné množství polských občanů utíkalo z politických, sociálních nebo národnostních důvodů přes Československo na Západ. Výzkum bude ohraničen rokem 1948, kdy jednak skončila repatriace polských občanů přes Československo (odvolání polské repatriační mise z Prahy) a jednak kvůli uzavření západní hranice v podstatě zmizely možnosti útěků do západních zemí. Zkoumané téma bude samozřejmě zasazeno do širších dějinných souvislostí a bude představovat případovou studii o roli Československa v poválečných migracích.


Panovnický majestát mezi barokem a osvícenstvím. Habsburkové jako čeští králové v 17. a 18. století

Nositel: Historický ústav AV ČR
Řešitel: PhDr. Jiří Hrbek, Ph. D.

Identifikační kód projektu: 17-08169S
Doba trvání: 2017-2019

Projekt se věnuje strukturálním problémům panovnické moci v Čechách v 17. a 18. století, kdy střední Evropa zažívala proměnu barokní společnosti ve společnost osvícenskou. Na tuto změnu reagovali a mnohdy ji přímo iniciovali habsburští panovníci, vystupující vůči zdejšímu obyvatelstvu v roli českých králů. Cílem projektu nejsou biogramy panovníků, ani popis událostí v době jejich vlády, ale posouzení vybraných aspektů habsburské vlády jako významných činitelů při její legitimizaci (panovnický ceremoniál a rituály, politická teorie a její vyjádření v právních dokumentech, vytváření obrazu panovníka v české společnosti a jeho recepce apod.). Pochopitelně řešitelé navrhovaného projektu nemohou pominout (středo)evropský rozměr rodu Habsburků; jejich vláda v dalších zemích stejně jako jejich osobnostní profil budou tvořit nutné pozadí pro posouzení vztahu k českým zemím.


Místa paměti v procesu formování české společnosti v 19. a na počátku 20. století

Nositel: Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel: prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc.

Identifikační kód projektu: 17-11309S
Doba trvání projektu: 2017-2019

Projekt je zaměřen na analýzu funkce profilových „míst paměti“ v prostoru a v čase a na jejich význam v procesu formování české moderní společnosti. Projekt klade důraz na komparativní přístup a na interdisciplinární využití širokého spektra hmotných a nehmotných pramenů tak, aby zachytil hlavní i specifické proudy historického vědomí, například názorové odlišnosti mezi městem a venkovem, centrem a periferií či tenzi a diference v českých a česko-německých
výkladech společných dějin. K hlavním úkolům výzkumu patří též objasnění otázky, jakým způsobem se jednotlivé složky české společnosti vztahovaly k místům paměti a jak se jejich prostřednictvím identifikovaly a zároveň utvrzovaly v pocitu sounáležitosti (profesní sdružení, spolky, festivity). Projekt prohloubí poznatky v oblasti výzkumu vzniku českých historických stereotypů a proměn českého historického vědomí. Výsledky výzkumu budou prezentovány formou publikací a v rámci konferenčních jednání.


RBMV X. Listiny a listy východočeských archivů z doby Václava IV.

Nositel: Historický ústav AV ČR
Řešitel: prof. PhDr. Pavel Otmar Krafl, Dr.

Identifikační kód projektu: 17-16153S
Doba trvání projektu: 2017-2019

Předmětem grantového projektu je pramenný výzkum ve východočeských archivech a zpracování rukopisu dalšího svazku Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV. (1378 dec.–1419 aug. 16). Editoři dohledají veškeré originály, středověké opisy a pozdější konfirmace listin a listů, dochovaných v Státním oblastním archivu v Zámrsku včetně jeho okresních poboček (Státní okresní archivy), zpracují v jejich edice včetně pomocného aparátu. Výstupem projektu bude X. svazek RBMV. Nadto bude proveden pro potřebu RBMV pramenný výzkum listinného materiálu bývalého kláštera řeholních kanovníků sv. Augustina v Kladsku, ve středověku integrální součásti Českého království a východočeského regionu. Jeho výsledkem bude soupis dochovaných listin archivu jmenované kanonie a fotodokumentace pro následné ediční zpracování.


Vztahová síť papežských nunciů a španělských vyslanců v prostředí císařského dvora na přelomu 16. a 17. století

Nositel grantu: Historický ústav AV ČR
Řešitel: PhDr. Mgr. Tomáš Černušák, Ph.D.
Spolunositel grantu: Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická
Spoluřešitel: doc. Mgr. Pavel Marek, Ph.D.

Identifikační kód projektu: 17-06049S
Doba trvání: 2017-2019

Mezi nejvýznamnější mocenská střediska císařského dvora se již ve druhé polovině 16. století zařadily papežská nunciatura a španělské vyslanectví. Diplomaté, kteří stáli v čele těchto institucí, představovali významný zdroj informací o dění v Římsko-německé říši a v habsburských zemích a důležitý faktor v prosazování partikulárních zájmů Španělska a Papežského státu. Aby jejich působení v cizím prostředí bylo efektivní, museli vyslanci zformovat a účinně využívat specifické vztahové sítě. Výzkum se soustředí na otázky související se vznikem těchto sítí, významem jednotlivých klientů z hlediska věrohodnosti předávaných informací, otázky jejich motivace a odměňování. Zároveň bude analyzován způsob komunikace diplomatů s císařem a dvořany, to vše v době vlády Rudolfa II. a Matyáše. Komparace zjištěných skutečností umožní ověřit, nakolik se vztahové sítě španělských vyslanců a papežských nunciů prostupovaly, a k jakým transformacím (a zda vůbec) v nich docházelo.


Proměna a společenská aktivizace rurálního prostředí na Moravě a v Rakouském Slezsku 1861–1914

Nositel: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta
Řešitel: doc. PhDr. Pavel Kladiwa, Ph.D.
Spolunositel: Historický ústav AVČR
Spoluřešitel: Mgr. Milan Řepa, Ph.D.

Registrační číslo 17-02986S
Doba řešení: 2017-2019

Projekt si klade za cíl analyzovat, jakým způsobem v rurálních oblastech Moravy a Rakouského Slezska postupovaly a do jaké míry se ve vymezeném období etablovaly modernizační procesy spjaté s principy občanské společnosti, respektive národní ideologie. Výzkum bude založen na reprezentativním vzorku vesnic a venkovských měst, zvoleném tak, aby pokryl českojazyčné, německojazyčné, polskojazyčné i jazykově smíšené okresy, respektive různá socioekonomická prostředí (úrodnější oblasti, podhorské oblasti). Výzkum bude spočívat mimo jiné v analýze složení a činnosti lokálních „elit“, spolkového a společenského života, obecních voleb, modernizačních impulzů a rovněž v diskurzivní analýze tisku. Klíčové bude sledování komunikačních a organizačních struktur, kterými se občanský (modernizační) a národní diskurz etablovaly v rurálním prostředí, jakož i toho, jak byl tento diskurz v periferním prostředí vnímán a obsahově upravován.


Universitas magistrorum. Profesoři pražské utrakvistické univerzity (1458-1622)

Nositel grantu: Historický ústav AV ČR
Řešitel: doc. PhDr. Martin Holý, Ph.D.

Identifikační kód projektu: GA18-00408S
Doba trvání: 2018-2020

Projekt se soustředí na profesory pražské univerzity v pozdním středověku a raném novověku (1458-1622). Jeho hlavním cílem je syntéza, jež v souladu s nejnovějšími metodologickými proudy a v komparaci s podobnými zahraničními projekty zaplní zjevnou mezeru v dosavadním bádání. Na základě pramenných rešerší a analýzy shromážděných bio-bibliografických údajů postihne jak řadu dílčích aspektů (sociální, geografická či národnostní skladba profesorů, jejich vzdělanostní curricula, působení na univerzitě a jeho předpoklady, každodennost profesorů včetně jejich hmotného zázemí, jejich reprezentace, kolektivní identita, literární činnost, kontakty s učenci v Evropě či následné kariéry mimo univerzitu), tak také svým výrazným přesahem do jiných témat podstatně obohatí dosavadní výzkum. Kromě komplexního uchopení tématu, které bude v roce 2019 prezentováno na mezinárodní konferenci, přinese závěrečná syntéza i biogramy jednotlivých profesorů (předběžný odhad 250 osob).


„Komunikace rebelie“. České stavovské povstání a jeho následky v politice městských rad v zemích Koruny české (1617–1623)

Nositel grantu: Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitel: PhDr. Petr Hrachovec, Ph.D.

Registrační číslo: 18-01320S
Doba trvání: 2018–2020

Momenty velkých politických krizí (jako českého stavovského povstání z let 1618–1620) vyvolaly u tehdejších politických aktérů zvýšenou potřebu informací. Tento zážitek krize způsobil zintenzivnění komunikace. Města jakožto „komunikační uzly“ sehrála v tomto ohledu specifickou roli. Pro analýzu tohoto fenoménu jsme zvolili čtyři středně velká města ze zemí Koruny české během českého stavovského povstání a doby bezprostředně následující: dvě z Horní Lužice (Zhořelec a Lubáň), jedno z Čech (České Budějovice) jedno z Moravy (Brno). Na základě metody „case studies“ chceme analyzovat raně novověké komunikační procesy a intermedialitu různých úrovní orální i písemné komunikace. Jak reagovala tato města na problémy tehdejší doby (např. na rychle se střídající zeměpány)? Do jaké míry se jim povedlo tuto krizi zvládnout? Nemělo ztroskotání českého stavovského povstání něco společného i s komunikačními procesy?


Zrozeni z osvícenských reforem. Integrace skupiny tolerančních kazatelů z Uher v procesu formování české společnosti (1781-1870)


Nositel grantu: Historický ústav AV ČR
Řešitel: PhDr. Sixtus Bolom-Kotari, Ph.D.

Identifikační kód projektu: GA18-00885S
Doba trvání: 2018-2020

Projekt je zaměřen na analýzu socioprofesní skupiny uherských evangelických kazatelů „implantovaných“ do českého prostředí následkem reforem císaře Josefa II. Klade důraz na komplexní zhodnocení jejich sociálního a ekonomického postavení. Činí tak prostřednictvím komparace tří generačních vrstev s interdisciplinárním využitím širokého spektra pramenů. Tento postup je předpokladem zachycení specifik předmětné skupiny a její interakce s většinovou společností i dobovým státem, včetně procesu kulturního transferu. K hlavním úkolům výzkumu patří objasnění otázky, zda a do jaké míry se ve vztahu jednotlivých složek české společnosti k nábožensky charakterizované minoritní skupině promítala obecná sekularizační schémata „dlouhého“ 19. století, respektive české pokusy o prosazování konceptu „husitského národa“. Závěrem projektu bude kolektivní monografie doplněná o edici pramenů, jež bude přínosem jednak při mapování socioprofesních skupin české společnosti na prahu moderní doby, jednak ve výzkumu vztahu náboženství a nacionalismu.