Historický ústav akademie věd České republiky, v. v. i.

Archiv aktualit leden-červen 2009


                                                                         PŘEDNÁŠKA PRO VEŘEJNOST  
V úterý 23. června 2009 se konala  v kongresovém sále Historického ústavu přednáška pro veřejnost
PhDr. Pavla Kůrky (Historický ústav AV ČR) pod názvem 

BOŽÍ OBEC, STÁTNÍ CÍRKEV, SPOLEČENSTVÍ. RANĚ NOVOVĚKÉ POJETÍ CÍRKVE.

  

Foto:
Blanka Šubecová

                                                                                      VÝSTAVA  
Od 9. do 22. června 2009 byla v Galerii Slovenského institutu v Jilské 450/16, Praha 1 otevřena  výstava

SLOVENSKÉ NÁRODNÉ POVSTANIE 1944 A ÚČASŤ ČECHOV

Výstava autorů Stanislava Mičeva a Zlatici Zudové-Leškové, historiků Múzea SNP v Banské Bystrici a Historického ústavu AV ČR,  byla  prezentována ve spolupráci s pražským  Slovenským institutem.  

   
 
Foto: Múzeum SNP Banská Bystrica, SR



                                                                       PREZENTACE MONOGRAFIE  
Dne 8. června 2009 se ve Vile Lanna v Praze konala slavnostní prezentace cizojazyčné monografie Integration und Desintegration in Mitteleuropa. Pläne und Realität, kterou vydal HÚ u příležitosti českého předsednictví v EU ve spolupráci se Senátem Parlamentu ČR a nadací Konrada Adenauera v mnichovském nakladatelství Martin Meidenbauer Verlagsbuchhandlung. Edici, tisk, vydání a knižní prezentaci připravila PhDr. Marcella Rossová, CSc.
Na prezentaci knihy promluvil předseda Akademie věd prof. Jiří Drahoš, ředitel nadace Konrad Adenauer Stiftung dr. Hubert Gehring, programový manager nakladatelství M.A. André Pleintinger, poslanec senátu Parlamentu ČR dr. Tomáš Grulich, poradce Kanceláře předsedy senátu dr. Jiří Georgiev, předseda pro 3. vědní oblast AV ČR dr. Jiří Beneš, dlouholetý pracovník EU v Bruselu dr. Jürgen E. Siebeck, ředitelka HÚ prof. Svatava Raková, statutární zástupce ředitelky HÚ prof. Eva Semotanová, prof. Milan Hlavačka a dr. Marcella Rossová.


         
 
Foto: Blanka Šubecová 



                                                               SLAVNOSTNÍ KŘEST KNIHY V ZAHRANIČÍ

Dne 28. května 2009 se v Podgorici, hlavním městě Černé Hory, uskutečnil slavnostní křest knihy dr. Františka Šístka Naša braća na jugu.  Češke predstave o Crnoj Gori i Crnogorcima 1830-2006 („Naši bratři na jihu.  České obrazy Černé Hory a Černohorců 1830–2006“).   Na organizaci akce se podílely Matica crnogorska (Matice černohorská) a konzulární jednatelství České republiky v Podgorici.  Akce se uskutečnila v rámci propagace české kultury v zahraničí během českého předsednictví EU. Přítomni byli představitelé černohorských kulturních a vědeckých institucí, novináři, členové vlády a parlamentu i příslušníci diplomatického sboru (Francie, Bulharsko, Polsko, Ukrajina aj.). 
Úvodní pozdrav a poděkování autorovi i vydavateli přednesl vedoucí konzulárního jednatelství ČR v Podgorici Miroslav Kosek.  Jménem Matice černohorské promluvil její generální sekretář Marko Špadijer.  Ve své řeči rekapituloval dlouhé tradice kulturní výměny mezi oběma národy a označil vydanou knihu dr. Šístka za dosud nejucelenější přehled těchto kontaktů, zbavený zjednodušené, romantické idealizace Černohorců a Jihoslovanů.  František Šístek pak ve svém projevu představil hlavní motivy, jež ho vedly k dlouholetému výzkumu a nakonec i sepsání monografie.  Křest knihy byl provázen řadou autorových interview pro černohorská média. 

Zpráva o křtu v listu Pobjeda  zde

                                                                      PRÉMIE OTTO WICHTERLEHO  
Dne 21. května 2009 převzal PhDr. M artin Holý, Ph.D., vědecký pracovník Historického ústavu AV ČR,
prestižní akademické ocenění - Prémii Otto Wichterleho.

Prémie se uděluje za mimořádné pracovní výsledky perspektivním a talentovaným vědcům, kteří nepřesáhli věkovou hranici 35 let. 

Foto: Blanka Šubecová


                         SPOLUPRÁCE BRNĚNSKÉ POBOČKY HISTORICKÉHO ÚSTAVU SE ŠKOLAMI  

Brněnská pobočka Historického ústavu Akademie věd České republiky nadále spolupracuje se studenty středních škol a výsledky společného úsilí hodlá poprvé prezentovat v rámci Týdne vědy a techniky.

Více zde (pdf, 89 kB) »


                                          PŘEDNÁŠKA PRO VEŘEJNOST  
Ve studovně Historického ústavu AV ČR, v. v. i. se konala 21. dubna 2009 přednáška pro veřejnost,
na níž se PhDr. Roman Vondra, Ph.D. věnoval tématu
Vývoj měny a oběživa v českých zemích od druhé poloviny 18. století po současnost.
Referát podnítil bohatou diskuzi, a proto další informace, které se již do přednášky vzhledem k omezeným časovým možnostem, nevešly, poskytuje autor  zde (pdf, 171 kB)


dvacetikorunová státovka, ČSR, 1919  dvouzlatnik 1984 avers rakousko-uherská pětikoruna, 1900 tolar konvenční měny 1780, ražba pro Sedmihradsko  



                    KONFERENCE O NOVÝCH TRENDECH V BIBLIOGRAFII  

Ve dnech 1.–4. dubna 2009 uspořádal Herder-Institut v Marburgu konferenci „Bibliographien im Kontext kulturwissenschaftlicher Portale und Datenbanken. Erfahrungen – Koope ra tionen – Perspektiven“. První dva dny konference byly věnovány interním jednáním evropských spolupracovníků na společném projektu bibliografické databáze „Literaturdokumentation zur Geschichte Ostmitteleuropas“ (českou účast na projektu zastupovaly PhDr. V áclava Horčáková PhDr. Kristina Rexová). Další dny probíhaly přednášky k problematice prezentace historických bibliografických databází na internetu, standardizaci dat a možnostem propojení různých typů databází.

Program  konference
- zde (pdf, 10 kB)         Foto: Eligiusz Janus, Herder-Institut Marburg
 

                                                                                           VÝSTAVA  
Prostor vestibulu Akademie věd ČR na Národní tř. 3 v Praze zaplnila výstava

KONEC ČESKO-SLOVENSKA 14.-16. BŘEZNA 1939,


na níž se podílel kolektiv pracovníků Historického ústavu AV ČR: PhDr. Jan Němeček, DrSc. (vedoucí), PhDr. Jindřich Dejmek, DSc., PhDr. Jiří Friedl, Ph.D., PhDr. Jan Gebhart, CSc., Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D., PhDr. Emil Voráček, DrSc. a PhDr. Zlatica Zudová-Lešková, CSc. Grafické realizace se ujala Blanka Šubecová.

Na vernisáži 16. března 2009 zaznělo úvodní slovo prof. Jaroslava Pánka, DrSc., prof. PhDr. Svatavy Rakové, CSc. (ředitelky Historického ústavu AV ČR) a PhDr. Jana Němečka, DrSc.

Expozice vzbudila zasloužený zájem návštěvníků, kteří si ji mohli prohlédnout od 16.-26. března 2009.

     

Foto:
Blanka Šubecová a Dana Vondrášková


                                                          MEZINÁRODNÍ VĚDECKÁ KONFERENCE  
Ve dnech od 11. do 12. března 2009 se konala v prostorách Velvyslanectví ČR v Bratislavě
mezinárodní vědecká konference

ROZBITIE ALEBO ROZPAD? Historické reflexie zániku Česko-Slovenska v roku 1939,

pořádaná Historickým ústavem SAV v Bratislavě ve spolupráci s Historickým ústavem AV ČR a Vojenským historickým ústavem v Bratislavě. Bližší informace  zde (pdf, 118 kB) »

  

Foto:
Obrana, mesačník MO SR



                                 PAMĚTNÍ MEDAILE JOSEFA HLÁVKY

Ve středu 11. března 2009 se v pražské vile Lanna uskutečnilo slavnostní setkání osobností a institucí, které se zasloužili o úspěšný průběh Hlávkova výročí v loňském roce. 

PAMĚTNÍ MEDAILÍ JOSEFA HLÁVKY  byli oceněni:

prof. PhDr. Svatava RAKOVÁ, CSc., ředitelka Historického ústavu
prof. PhDr. Jaroslav PÁNEK, DrSc., místopředseda AV ČR, vědecký pracovník HÚ
prof. PhDr. Milan HLAVAČKA, CSc., vedoucí odd. 19. století Historického ústavu

V roce 2008 uplynulo 100 let od úmrtí Josefa Hlávky, významného architekta, stavitele, nejvýznamnějšího českého mecenáše a jednoho z nejúspěšnějších českých podnikatelů druhé poloviny 19. století.

  

Foto: Blanka Šubecová



JAK TO BYLO S MNICHOVSKOU DOHODOU?
Tradiční letní „okurková“ sezóna byla letos koncem července rozvířena zprávou, že do Prahy poprvé dorazil originální text (respektive fotokopie originálu) mnichovské dohody, pro Československo tak tragický dokument, jenž byl podepsán okolo jedné hodiny po půlnoci 30. září 1938 německým kancléřem Adolfem Hitlerem, italským vůdcem Benitem Mussolinim, francouzským premiérem Édouardem Daladierem a britským ministerským předsedou Nevillem Chamberlainem, na jehož základě bylo Československo donuceno odstoupit Německu rozsáhlá pohraniční území.
Zprávu přinesla ČTK (a jejím prostřednictvím denní tisk), televize i další média. Pro veřejnost to muselo působit senzačně, navíc, když do prezentace byla zapojena i horní komora parlamentu – Senát a jeho předseda se zúčastnil slavnostního předvedení faksimile mnichovské dohody, která je vystavena v Kolovratském paláci v areálu Senátu.
Profesionální historici se však museli nad touto aktivitou podivit. Nešlo ani tak o fakt, že faksimile mnichovské dohody je v Praze již od 50. let minulého století a dnes je uložena v Národním archivu, ani o to, že kolegové z Vojenského historického ústavu, kteří celou akci připravili, obdrželi tento významný dokument od autorů tohoto článku (můžeme se jen trpně pousmát nad neseriózním přístupem) už před rokem, neboť díky zprostředkování našeho velvyslanectví v Berlíně jsme fotokopii originálu obdrželi v roce 2006 z německého ministerstva zahraničních věcí. Je otázkou, zda originál mnichovské dohody, uložený v Politisches Archiv des Auswärtigen Amts v Berlíně vůbec někdy viděli. Tyto pochybnosti vyplývají ze způsobu prezentace mnichovské dohody, kterou považujeme za velmi nešťastnou. Pokud mluvíme o mezinárodněprávním dokumentu, který měl takový dopad na další osudy celé střední Evropy, musíme jej totiž prezentovat jako celek  a nejen jeho část, byť významnou. Mnichovská dohoda totiž obsahovala také čtyři dodatkové protokoly, které tvoří její nedílnou součást a které byly všemi čtyřmi hlavními aktéry také podepsány.
Nebyly v nich přitom žádné formality: V jednom z dodatků je britskou a francouzskou vládou zdůrazněno, že stojí za svou nabídkou mezinárodních garancií hranic československého státu proti nevyprovokovanému útoku, jak ji definovali v tzv. anglo-francouzském plánu z 19. září 1938 (bohužel však tento závazek zůstal pouze na papíře a v praxi se nerealizoval, když nacistické Německo všechny pokusy o tyto garancie rezolutně odmítlo). Stejně tak další dodatek vyhlašoval, že pokud se v Československu nevyřeší problém polské a maďarské menšiny, sejdou se zástupci čtyř velmocí znovu, aby tuto otázku vyřešili (což se v důsledku vývoje dalších událostí, kde po polském, resp. maďarském ultimátu československé vládě byly odstoupeny Polsku i Maďarsku další části československého území, nerealizovalo v původní podobě, jen odstoupení území Maďarsku mělo formálně podobu tzv. Vídeňské arbitráže).
Rovněž nedílnou součást mnichovské dohody tvoří mapa, na níž byly vyznačena pásma I. – IV. odstoupeného území (sama dohoda se na tuto mapu v článku 4 odkazuje). Vždyť v textu dohody nejsou hranice odstoupeného území nijak přesněji definovány.
Proč je tedy veřejnosti předkládán neúplný dokument? Vždyť stačí vzít kteroukoli z takřka nepřeberné řady domácích i zahraničních edic, v nichž je mnichovská dohoda publikována včetně dodatků. A výstavka v Senátu by rozhodně měla být doplněna jak o mapu, tak i o všechny dodatkové protokoly.
Také komentáře, které v souvislosti s prezentací mnichovské dohody zazněly, budí údiv. Již před dvěma lety jsme spolu s Alexandrou Blodigovou na stránkách Lidových novin při výročí Mnichova prezentovali další osudy tohoto tragického dokumentu. Přesto z televizního komentáře zaznělo, že bude třeba vyhledat další originály v Paříži, Londýně i Římě. Je tedy třeba znovu opakovat již dříve vyřčené: Na základě dokumentů, které jsme měli možnost studovat v Londýně, se britská strana začala po originálu dokumentu nebo alespoň po ověřených kopiích shánět, neboť chtěla mít o mnichovské dohodě „pokud možno kompletní dokumentaci“. Zajímala se též o to, zda byly ve skutečnosti vyhotoveny i francouzské a italské verze. Výsledek? Podle vedoucího Central Departmentu Franka Robertse byla příprava mnichovské dohody „velmi nestandardní, co se týče technické otázky jejího sjednání jako mezinárodní smlouvy“. Jak dokazuje další dopis Central Departmentu z 10. prosince 1938 britskému velvyslanectví v Německu, původní záměr čtyř podepsaných výtisků v důsledku rychlého průběhu událostí padl a vzhledem k nedostatku času (dobové záznamy hovoří o až chaotickém průběhu mnichovských jednání) během samotné konference byl vyhotoven jen dvojí originál včetně dodatku a dodatkového prohlášení, podepsaný všemi čtyřmi politiky. Ten byl v souladu s pravidly mezinárodního práva uložen na německém ministerstvu zahraničních věcí. Britové, Francouzi a Italové si odvezli pouze fotokopie originálu. Stejně tak získala britská strana od německého ministerstva zahraničních věcí jen fotostaticky zhotovené kopie dokumentů o činnosti mezinárodního výboru pro stanovení konečných československých hranic v Berlíně, jenž měl vytýčit tzv. páté pásmo československého území, které mělo být odstoupeno Německu. Jedinými originálními dokumenty, které si Chamberlain z Berlína odvezl, byla mapa připojená k mnichovské dohodě, na níž byla vyznačena první čtyři pásma odstupovaného území a britsko-německé prohlášení, kterým poté mával pro přítomné fotografy po přistání v Anglii. Text mnichovské dohody předal v den podpisu ministru zahraničních věcí ČSR Kamilu Kroftovi německý chargé d’affaires v Československu Andor Hencke. V tomto případě se však nejednalo o originál dohody, nýbrž o její opis.
Originál dohody je dnes uschován v trezoru Auswärtiges Amtu v Berlíně spolu s ostatními mezinárodně-smluvními akty německého státu. Janu Němečkovi a Jaroslavu Šebkovi z Historického ústavu němečtí archiváři originální dohodu ochotně zapůjčili a umožnili také pořízení fotokopie celého spisu. Dohoda je zde uložena ve všech čtyřech jazycích (němčině, angličtině, francouzštině a italštině), nicméně signatáři podepsali jenom verzi německou a anglickou (což je možná trochu symptomatické pro to, kdo vlastně o tuto dohodu usiloval). Je zde uložena také originální mapa i protokol z jednání berlínského výboru velvyslanců, kteří rozhodovali o rozsahu tzv. 5. pásma odstupovaného území, které definitivně zmrzačilo československý stát.
Co říci závěrem? Asi bychom měli trochu lépe a uvážlivěji zacházet se svou minulostí a postavit systematický a dlouhodobý výzkum nad lacinou honbu za senzacemi.

Jan Kuklík, Jan Němeček

(publikováno v Lidových novinách 25. září 2008)


MNICHOVSKÁ DOHODA

     


DODATKY

      

MAPA